Pokoj lidem dobré vůle na zemi!
Vánoce jsou svátkem, který v zimním čase po celá staletí hluboce ovlivňoval život celé křesťanské Evropy. A ovlivňuje náš život i dneska. Stačí se jen podívat na nabídky obchodů, horečnaté nákupy a nedočkavé tváře dětí. Téměř všichni cítíme zvláštní rozechvění, dáváme si předsevzetí, že budeme lepší. A takový byl smysl Vánoc od nejstarších časů. Půvabná legenda o narození bezbranného dítěte, které se mělo stát Spasitelem všech, kteří v něj uvěří, má v sobě zvláštní sílu, která po staletí fascinovala celé generace lidí.
Není náhoda, že se křesťanské Vánoce slavily v čase zimního slunovratu, i když ve skutečnosti není přesný den Kristova narození známý. Bible o něm totiž nepřináší žádné konkrétní údaje. A tak první křesťané tuto událost neslavili, připomínali si jen Ježíšovo pokřtění začátkem ledna. Teprve ve 4. století se objevuje datum 25. prosince jako den narození Ježíše Krista. Štědrý den, tedy 24. prosinec, není tady dnem narození Ježíše Krista, ale vigilií (předvečerem) tohoto svátku.
Velice dlouho církevní podoba Vánoc bojovala s pozůstatky pohanských oslav. Ještě ve středověku patřily k oslavě veselé průvody masek, stoly s tučnými jídly a spoustou alkoholu, zpěv rozpustilých písní, obhroublé žertování. Středověké Vánoce se podobaly oslavě jiných svátků, jakých byla v průběhu roku celá řada. Jako důkaz může sloužit písemná zpráva z konce 14. století, kterou sepsal Jan z Holešova, mnich břevnovského kláštera v Praze. Nazval ji Pojednání o Štědrém večeru a popisuje v ní vánoční zvyky, tak jak mu je vyprávěli staří lidé. Díky tomuto učenému benediktinovi víme, že v době Karla IV. lidé dodržovali půst, dávali si dárky, pekli vánočky a podle možností obdarovávali chudé. Ale také věštili a čarovali, obětovali bůžkům, převlékali se do zvířecích masek nebo dokonce hráli v kostky a opíjeli se, což přísný katolický mnich těžce nesl a přičítal vlivu ďábla.
Teprve po třicetileté válce se vlivem baroka začala podoba Vánoc měnit z bujaré společenské zábavy v meditativní a trochu sentimentální rodinný svátek. Baroko přineslo koledy tak, jak je známe dnes, na vánoční tabuli se začala objevovat skromnější postní jídla, ale klasické atributy Vánoc se prosadily až v 19. století – vánoční stromek, domácí betlémy a štědrovečerní kapr.
Původ betlémů sahá do středověku. Idea zobrazení scény narození Ježíše Krista se připisuje sv. Františkovi z Assisi, který s přáteli strávil noc v jeskyni, kde se jim údajně v jeslích na seně objevil malý Ježíšek. Od té doby se scéna narození zobrazovala v chrámech – původně ji představovali živí lidé, později velké sochy. V renesanci jsou u nás v kostelech doloženy malé betlémy, ale do venkovského prostředí pronikly teprve koncem 18. století. Je paradoxem, že se to stalo poté, kdy Josef II. zakázal stavět jesličky v kostelech, a proto si je lidé začali stavět doma.
Vánoční stromek je ještě mladší. V renesančních městech se stavěly na náměstích velké stromy, kam se dávaly dary pro nejchudší. Ale domácí vánoční stromky se v českých měšťanských domácnostech objevily až ve druhé polovině 19. století. V té době se také na měšťanských stolech začali poprvé objevovat kapři, ale jako tradiční vánoční pokrm skutečně zdomácněli až ve 20. století.
A ještě jedna zajímavost – americký Santa Claus dostal jméno zkomolením holandského Sinter Klaas (což znamenalo svatý Mikuláš!) a svou známou podobu jako laskavého starce s bílými vousy a v červeném plášti dostal v roce 1931 jako tvář reklamní kampaně firmy Coca-Cola. Ostatně původně dárky rozdával svatý Mikuláš (oknem nebo komínem), ještě před třicetiletou válkou dostávaly české děti dárky spíše večer 5. prosince než na Štědrý den.
Ale ať už jsou vánoční tradice staré staletí či jen několik generací, jsou neodmyslitelnou součástí našeho života a neměli bychom na ně ve shonu moderní doby zapomínat.
Svátky měsíce prosince:
4.12. sv. Barbora (mučednice, patronka střelců, horníků, architektů, hasičů)
6.12. sv. Mikuláš (biskup, patron námořníků, poutníků či soudců)
13. 12. sv. Lucie (mučednice, patronka sklářů, tkalců, švadlen, ochránkyně před čarodějnicemi)
24.12. Štědrý den (předvečer Narození Páně)
25.12 Boží hod vánoční (Narození Ježíše Krista)
26.12. sv. Štěpán (kazatel a mučedník, patron Uher)
28.12. svátek Mláďátek (vyvraždění nemluvňat králem Herodem)
31.12. sv. Silvestr (papež)
Text a foto: Vlastimil Vondruška