Architektura a vily slavných
Hotel Internacional (dnes Crowne Plaza)
Víte, která budova byla tou nejvyšší v naší republice na konci 50. let? A která je svým vzhledem snad nejúžeji ze všech staveb spjatá právě se specifickým stylem 50. let – socialistickým realismem v architektuře? Je to budova hotelu Internacional v pražské Podbabě, jejíž špice s pěticípou hvězdou se objevuje v mnoha záběrech filmu Šakalí léta (režie Jan Hřebejk, 1993), ale nejenom v něm. V Příbězích obyčejného šílenství (režie Petr Zelenka, 2005) si můžeme prohlédnout interiér kavárny, ze starších filmů, v nichž se odehrává část děje právě v tomto hotelu, jmenujme například komedii Král Králů (režie Martin Frič, 1963).
Palác Lucerna
Historie Lucerny, velkého polyfunkčního paláce, který měl dle přání svého investora a vedoucího projektanta v jedné osobě – Ing. Vácslava Havla vnést do Prahy počátku 20. století velkoměstského ducha, započala roku 1905. Tehdy bylo rozhodnuto o výstavbě objektu a byly také zahájeny projekční práce. Stavba pak probíhala v několika etapách až do roku 1920, kdy byl celý velký komplex korunován otevřením známého Velkého sálu.
Hotel a televizní vysílač na Ještědu
Ikonická stavba moderní architektury tyčící se nad Libercem se stala nejen symbolem celého regionu, ale také se několikrát objevila na stříbrném plátně. V roce 2008 vytvořila prostředí pro příběh filmu Grandhotel Davida Ondříčka a nezaměnitelná elegantní silueta objektu inspirovala dokonce i grafické zpracování filmových plakátů a upoutávek.
Hotel Intercontinental
Hotel Intercontinental je výrazným prvkem pražského nábřeží a také významnou stavbou české architektury, situovanou v pohledově exponované poloze malebného Starého města. Jako takový se stal také součástí mnoha filmových záběrů - moderní a vytříbené interiéry souzněly s představou luxusního a téměř futuristického prostředí, terasa s nádhernou vyhlídkou na řeku a protější zelenou letenskou stráň poskytovala neméně atraktivní pastvu pro oči diváků. Hotel si tak částečně můžeme v jeho podobě pár let po dokončení prohlédnout ve filmu Zítra vstanu a opařím se čajem (Jindřich Polák, 1977).
Prezidentská vila v areálu Vystrkov
Každý, kdo zhlédl film Válka barev (1995, režie Filip Renč), si jistě vybavuje psychedelické místo divokých večírků, v zarostlé a neupravené zahradě s chátrající, a přesto elegantní vilou. Vila se objeví ve filmu hned v páté minutě. Hlavní postava fotografa, jehož zde hraje Lukáš Vaculík, v její blízkosti spatří z ultralehkého letadla dva muže, z nichž jeden na druhého míří pistolí. Tato stavba se krátce objevila i v jiných snímcích, nikde se však atmosféra místa neprojevila tak silně a nehrála tak démonickou roli, jako v tomto porevolučním filmu.
Městské krematorium v Pardubicích
Na rozdíl od minulých článků o stavbách navrhovaných pro slavné filmové osobnosti se tentokráte zaměříme na budovu, která svou stávající koncepcí zaujala tvůrce české kinematografie natolik, že se rozhodli použít její exteriéry a interiéry pro natáčení. V roce 1968 se stal komplex pardubického krematoria pozadím pro řadu scén tehdy vznikajícího filmu Spalovač mrtvol natáčeného podle novely Ladislava Fuchse.
Vila Věry Chytilové
Sedmikrásky, Faunovo velmi pozdní odpoledne, Šašek a královna… snad každý zná filmy Věry Chytilové. Méně známý je vztah slavné režisérky k architektuře. Ještě než se začala plně věnovat kinematografii, studovala Věra Chytilová architekturu na fakultě v Brně. V 70. letech si pak nechala v pražské Tróji postavit vlastní vilu, pozoruhodnou stavbu od architekta Emila Přikryla.
Psotova vila
Ivo Váňa Psota, hvězda brněnského baletu Brněnská umělecká scéna se mohla v meziválečném období chlubit kvalitním baletem. Tento úspěch lze jednoznačně přičíst především působení tanečníka, choreografa a režiséra Iva Váni Psoty. Talentovaný tanečník se stal roku 1928 ve velmi mladém věku dvaceti let šéfem brněnského baletu, kde vytvořil choreografii pro skladby Ravela nebo Dvořáka. V roce 1932 pro neshody s vedením odchází do Les Ballets Russes de Monte-Carlo a vrací se až roku 1936. Do druhé světové války stihl ještě připravit pro brněnské divadlo světovou premiéru Prokofjevova Romea a Julie, která v jeho choreografii slavila celosvětový úspěch.
Filmový Barrandov - český Hollywood
Rodina Havlů byla v minulosti neoddělitelně spjata s českým filmovým světem. Ing. Vácslav Havel (1861–1921) nechal vystavět v centru Prahy v letech 1907–1920 palác Lucerna, kde od roku 1909 provozovala rodina Havlů také Bio Lucerna – kinosál určený pro promítání prvních, tehdy ještě němých, filmů. Oba synové ing. Vácslava Havla měli podnikavého ducha a šli ve šlépějích svého otce.
Země zaslíbená Andrzeje Wajdy
Jeden z nejslavnějších polských režisérů – Andrzej Wajda - natočil roku 1975 film podle stejnojmenného románu Wladyslawa S. Reymonta (nositel Nobelovy ceny) Země zaslíbená. Snímek svým obsahem, zpracováním, chytlavou hudbou Wojciecha Kilara a skvělými dobovými kostýmy z 19. století zaujal natolik, že byl nominován na Oscara.