Nalezeno v archivech

Dr. B. Radl: Kredo Slavínského

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno úterý 25. červen 2013 1:00 Napsal Kinorevue 1938

Už šest let stojí Vladimír Slavínský v boji s filmovou kritikou. Už šest let odolává nejprudším útokům, které byly kdy u nás na filmového pracovníka podniknuty, a nepřesvědčen a nezvrácen ani v nejmenším, pokračuje ve výrobě nových a nových filmů svého osvědčeného druhu. Jeho debut v mluvícím filmu inscenací Wernerova „Práva na hřích“ byl v roce 1932 přijat s uznáním a pochvalou skoro jednomyslnou; v chaotické době, v které byl průměr většiny českých filmů hluboko pod úrovní běžné filmové produkce ostatního světa, přinesl Slavínský promyšlenou a hlavně velmi pečlivou inscenaci divadelní komedie, se svědomitým vypracováním dialogů, nákladnou výpravou interiérů a dobře nastudovanými výkony hereckými.

Číst dál: Dr. B. Radl: Kredo Slavínského

Tvůrčí rozmanitost a pestrost kreslených filmů

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno pátek 21. červen 2013 1:00 Napsal Kino 1955

AŽ DO OSVOBOZENÍ v květnu 1945 a do znárodnění filmového podnikání žánr kreslených filmů v československé kinematografii prakticky neexistoval. Samostatné studio kresleného filmu bylo založeno teprve nově ustaveným vedením znárodněného filmu ve druhé polovině roku 1945.

Číst dál: Tvůrčí rozmanitost a pestrost kreslených filmů

První kino v Praze

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno sobota 15. červen 2013 1:00 Napsal Kino 1947

Viktor Ponrepo, král magie a „nedostižitelný magnetiseur“, byl jednou z nejpopulárnějších postav konce minulého a počátku tohoto století. Vyučenému pozlacovači, který však již od dětství lnul k eskamotáži a varietnímu kouzelnictví, se později stalo toto umění prostředkem výživy a zdrojem veliké slávy jak v nejzapadlejších českých vesničkách, tak i v hlavním městě království. A kamkoliv přijel se svým „Kouzelným divadlem s původními zjevy duchů a strašidel“, všude byl přijat s jásotem a jeho výkony byly kvitovány potleskem. Krajinské listy o nich psaly a pan Ponrepo pečlivě schovával výstřižky „na věčnou památku“.

Číst dál: První kino v Praze

Jan Roth – dvacet let u kamery, třicet let u filmu

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno neděle 9. červen 2013 1:00 Napsal Kino 1954

Česká kameramanská škola si získala již v dobách němého filmu jméno doma i za hranicemi a skoro u všech u nás vytvořených filmů, které pronikly i do jiných zemí, byla zvláště vysoce hodnocena právě fotografie. Jaroslav Blažek, Otta Heller, Jan Stallich a Václav Vích – máme-li tu jmenovat jen několik z nejznámějších – měli již tehdy výhodné nabídky i ze zahraničí a jejich technicky dokonalé a umělecky citlivé fotografii vděčily mnohé české filmy z té doby za své úspěchy u diváků i kritiky. Jestliže ve výčtu českých kameramanů němé éry chybí ještě jméno jednoho z nejspolehlivějších mistrů filmové fotografie doby současné, Jana Rotha, neznamená to, že bychom tohoto dnes pětapadesátiletého filmaře měli z onoho údobí prvního rozmachu české filmové produkce vylučovat.

Číst dál: Jan Roth – dvacet let u kamery, třicet let u filmu

Fred a Ginger - Ve tříčtvrtečním taktu

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno pátek 7. červen 2013 1:00 Napsal Kinorevue 1938

Zdá se, že Fred Astaire a Ginger Rogersová tančí lépe a lépe a jejich závěrečný výstup v jejich novém filmu „Svět valčíku“ (Swing Time) patří k nejlepším tanečním výkonům, jaké kdy byly ve filmu spatřeny. Ginger Rogersové se tu dostává příležitosti k samostatnému vystoupení a nutno říci, že podala krásný herecký výkon.

Číst dál: Fred a Ginger - Ve tříčtvrtečním taktu

Ztracenci - další Jirásek – tentokrát neznámý

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno pátek 31. květen 2013 1:00 Napsal Kino 1956

Točit Jiráska, to od pradávna znamenalo jen jedno v našich filmových poměrech: vzít některé (kterékoli) z Mistrových nejznámějších románových děl nebo dramat a vtěsnat pak tohle dílo do sevřeného filmového dramatického tvaru. Tak už před válkou vznikla Lucerna, Psohlavci, Vojnarka a Filosofská historie, a po revoluci pokračuje vývoj v podstatě stejnou cestou: vzniká Jan Roháč z Dubé, Temno, znovu Psohlavci a teď naposled i Proti všem, nehledíme-li k dalším výpůjčkám patrným v Janu Husovi či v Janu Žižkovi.

Číst dál: Ztracenci - další Jirásek – tentokrát neznámý

Kompars kdysi a dnes

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno čtvrtek 30. květen 2013 1:00 Napsal Kinorevue 1943

„Kompars“ vznikl až po konci první světové války. Předtím byli jen „statisté“. Namítnete snad: vždyť je to totéž. Mýlili byste se však. Statisté jsou totiž jen jednotlivci; objeví se na plátně s nějakou nápadnou rekvisitou, zavolají něco na určitém místě a udělají předepsaný posunek, při čemž má každý statista svůj individuální výraz. Ale komparsu již chybí tato osobitá nota. Je to dav, je to zástup. Pokud ještě film vystačil se „shromážděním“ dvanácti až patnácti osob, postačili mu statisté. Teprve tehdy, když bylo zapotřebí do pozadí několika stovek lidí – a to bylo kolem roku 1920 – vznikl „kompars“. Toto slovo je italského původu; připomeňme si, že to byly nejdřív italské filmy, v nichž bylo použito velikých davových scén.

Číst dál: Kompars kdysi a dnes

Karel Höger: při pohledu na jednu sezónu

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno pátek 17. květen 2013 1:00 Napsal Kinorevue 1943

Český rozhlas vysílal počátkem června rozhovor svého reportéra Ing. Jos. Cincibuse s vynikajícím českým divadelním a filmovým hercem Karlem Högerem. Rozhovor, který je mnohem obsažnější, než bývá pravidlem, v plném znění uveřejňujeme.

Číst dál: Karel Höger: při pohledu na jednu sezónu

Zvuk ve filmu

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno pondělí 13. květen 2013 1:00 Napsal Kinorevue 1948

Zvuk byl součástí filmu od prvopočátku; už v kočovných biografech se používalo doprovodu piana. Později, kdy se film přestěhoval do předváděcích sálů, nahradil piano orchestr a hudební doprovod byl volen a upravován v poměru k promítanému filmu.

Číst dál: Zvuk ve filmu

Sbor neviditelných u filmu: 25 let maskérem

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno pátek 10. květen 2013 1:00 Napsal Kinorevue 1943

Sbor neviditelných: to zní tajemně. A je opravdu veliké tajemství v tomto pojmu: tajemství samotného filmu. Návštěvník biografu vidí film tak, jak opravdu je, ne, jak vzniká. Ale člověk, který již nahlédl za kulisy filmu – které shledával neuvěřitelně pravé – ví již o zástupech lidí s kladivy a štětci, o muži se scénářem a klapkou, měřičem světla a „šibenici“, o mužích bez titulu, kteří nejsou uvedeni v úvodních titulcích film a bez nichž by nevznikla žádný film – a jichž by nebylo ani bez filmu. To je sbor neviditelných, jež zvenčí není vůbec vidět a kteří o to ani nestojí, sloužíce filmu pokorně a oddaně. Obraťme však i na ně na chvíli reflektory své pozornosti.

Číst dál: Sbor neviditelných u filmu: 25 let maskérem

Oblíbené scény a filmové hlášky

Website Design
Copyright 2011 - 2015. Licence Creative Commons. Nalezeno v archivech. All Rights Reserved. Časopis Film a video, jehož autorem je Filmexport Home Video s.r.o., podléhá licenci Creative Commons. Uveďte autora, neužívejte komerčně 3.0 Unported. ISSN 1805-5028 (Print) ISSN 1805-5036 (On-line)
Templates Joomla 1.7 by Wordpress themes free