Nalezeno v archivech

První kroky československé kinematografie

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno sobota 29. září 2012 0:00 Napsal Jaromír Kučera

Jako téměř ve všech evropských zemích uskutečnila se prvá veřejná předvádění kinematografu v Praze a Bratislavě roku 1896. Tímto rokem začíná éra putovních kin, která je charakteristická pro vývoj naší kinofikace převážně až do konce prvé světové války. V celém tomto období je film považován většinou za pouťovou atrakci.

Číst dál: První kroky československé kinematografie

Prvá léta čs. filmu v samostatném státě

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno čtvrtek 20. září 2012 0:00 Napsal Jaromír Kučera

V období boje za lidově demokratický charakter mladé republiky (1918 – 1921) probíhá první fáze vývoje naší kinematografie. Poválečná konjunktura zasáhla všechny její složky – výrobní, distribuční i kinofikační. Čeští podnikatelé zahájili konkurenční boj s kapitalisty zahraničními i mezi sebou navzájem. Vedle větších firem vznikla celá řada podniků menších i maličkých, z nichž některé likvidovaly ještě před dokončením prvého filmu. Finančníky filmové výroby se stali hlavně váleční zbohatlíci, kteří toužili po dalším rozmnožení svého kapitálu a investovali jej tam, kde jim kynul snadný zisk. Většinou to byli obchodníci, kteří pohlíželi na film jako na zboží a při prvním nezdaru nebyli ochotni přejít na jiný výrobní artikl.

Číst dál: Prvá léta čs. filmu v samostatném státě

Vlčí jáma v Benátkách

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno středa 12. září 2012 0:00 Napsal Lydie Tarantová

„Vlčí jáma“ si odnesla z Benátek významnou poctu Mazinárodní federace filmového tisku, známé pod zkratkou FIPRESCI, jejíž porota hlasovala pro úspěšný Weissův film jednomyslně. Jury XIX. benátského festivalu naproti tomu dospěla k jednotlivým výrokům jen většinou hlasů. „Vlčí jáma“ se v druhém týdnu a v závěru festivalu jevila také jako možná kandidátka na některou z  „klasických" benátských cen, a to nejvíce v kategorii ženského hereckého výkonu.

Číst dál: Vlčí jáma v Benátkách

Film bouřlivého mládí - Ohnivé léto

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno čtvrtek 6. září 2012 0:00 Napsal NFA

Stěží bychom si mohli představit příjemněji ztrávené prázdniny, než jak je letos alespoň zčásti trávily sestry Baarové při filmování prázdninového románku lásky „Ohnivé léto“ v kouzelné přírodní kulise jižních Čech – zejména v horním Povltaví. Námět tohoto filmu pochází od Václava Kršky, který společně s Františkem Čápem zpracoval i scénář a který se rovněž společně s Čápem účastnil i režie. Děj zachycuje osudy několika mladých lidí o prázdninách, kdy patří již k výsadám mládí, prožívat románky lásky v štěstí i radosti, či v bolesti a smutku. Přísně držená dcera z venkovského zámku se tu zamiluje do mladého studenta, dlícího tu na prázdninách.

Číst dál: Film bouřlivého mládí - Ohnivé léto

Gogol v českém filmovém pojetí

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno středa 29. srpen 2012 0:00 Napsal J. Brdečka

Jestliže se filmová kritika vyjádřila uznalými slovy o Krejčíkově filmové adaptaci Nerudy a „Týden v tichém domě“ uvítala jako čistou stylovou práci, pak Slavíčkovo zpracování Gogolovy povídky „Podobizna“ si nesporně zaslouží totéž přivítání. Tím spíše, že se Slavíčkovi podařilo zachytit Gogolovu baladičnost, kdežto Krejčík zůstal Nerudovi dlužen idyličnost doby.

Číst dál: Gogol v českém filmovém pojetí

Martin Frič o Psohlavcích

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno čtvrtek 23. srpen 2012 0:00 Napsal Martin Frič

Když jsem se chystal k natáčení „Psohlavců“, octl jsem se nad hotovým již scénářem v situaci, která mě trochu překvapila. Ačkoli by se snad zdálo, že právě „Psohlavci“, jedna z nejpopulárnějších Jiráskových knih, nemohou způsobit při filmové realisaci režisérovi žádných zvláštních rozpaků, přiznám se, že právě tato veliká popularita románové předlohy mě postavila před nesmírně odpovědný úkol: jak se vyrovnat na plátně, kde Jiráskovy postavy budou skutečně žít a mít své lidské podoby, s představou čtenáře?

Číst dál: Martin Frič o Psohlavcích

Konečně sami - střípky z dobového tisku

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno pátek 17. srpen 2012 0:00 Napsal NFA

Film, který je zároveň módní přehlídkou! Malé úlohy, které se objevují ve filmu jednou nebo dvakrát, vystačí se svou vlastní garderobou. Ale hrdinka celovečerního filmu, která se octne během děje ve všech běžných společenských událostech, ráno, odpoledne, při obědě, na odpolední procházce, ve večerní společnosti, na návštěvách soukromých i úředních, v době líbánek, na svatební cestě, u oltáře i při rozvodu – jako Nataša Gollová v novém filmu režiséra Cikána „KONEČNĚ SAMI“ – musí mít těch toalet značně mnoho. Na ladné a štíhlé postavě Nataši Gollové, s oduševnělým výrazem očí a krásnými zlatými vlasy, vystřídá se ve filmu „Konečně sami“ 12 toalet, takže premiéra a každá další reprisa filmu bude pro mladé muže a ženy vlastně přehlídkou pro všechny příležitosti.

Číst dál: Konečně sami - střípky z dobového tisku

Režisér Václav Kašlík o Rusalce

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno čtvrtek 9. srpen 2012 0:00 Napsal NFA

V celé své operní činnosti sleduji jeden cíl – nápomoci renesanci opery v co nejširším měřítku, uskutečnit ji do hloubky i do šířky. Těžko se to dá formulovat v jedné větě. Jsou to problémy na celý život. Filmová „Rusalka“ přibližuje širokým vrstvám diváků jedno ze základních a nejoblíbenějších děl, drahokam české kultury. Stačí připomenout, že hlad po „Rusalce“ je tak veliký, že se každoročně nedostává na její představení v Národním divadle na 60.000 vstupenek.

Číst dál: Režisér Václav Kašlík o Rusalce

Interwiew s Natašou Tanskou

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno úterý 31. červenec 2012 0:00 Napsal J. Holíček

Skutečně dospělá. Jen málokdo by v této štíhlé a půvabné slečně poznal Barunku z Čápova filmu Babička. A přece – je to Nataša Tánská, tatáž, kterou pozorné oko filmaře objevilo před lety uprostřed houfu nadšených děvčátek, okouzlených přítomností nositelů známých jmen, kteří tehdy o zlínských filmových žních vpadli na plovárnu Baťových závodů.

Číst dál: Interwiew s Natašou Tanskou

Brom v ateliéru: „Život je krásný"

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno středa 25. červenec 2012 0:00 Napsal Kinorevue č. 11, 1940

Jako by chtěl smazati pesimistický závěr svého „Tuláka Macouna“, vyrobil Ladislav Brom ve své vlastní režii jako svůj nový film bezstarostnou a hravou komedii „Život je krásný“, jejíhož autora Pavla Škampu bychom patrně marně hledali ve všech adresářích; mnohem úspěšněji by se patrně s tímto pseudonymem vypořádal dovedný luštitel rebusů, který by v něm jistě nalezl iniciálky jmen několika známých filmových pracovníků. „Macoun“ vylíčil příběh řádného muže a poctivého řemeslníka, kterého nouze přivedla na cestu zločinu a vyloučila tím z lidského společenství, do něhož se už nesměl vrátit.

Číst dál: Brom v ateliéru: „Život je krásný"

Oblíbené scény a filmové hlášky

Website Design
Copyright 2011 - 2015. Licence Creative Commons. Nalezeno v archivech. All Rights Reserved. Časopis Film a video, jehož autorem je Filmexport Home Video s.r.o., podléhá licenci Creative Commons. Uveďte autora, neužívejte komerčně 3.0 Unported. ISSN 1805-5028 (Print) ISSN 1805-5036 (On-line)
Templates Joomla 1.7 by Wordpress themes free