Miloš Nedbal - typický představitel realistického a moderního herectví

Narodil se 28. května 1906 v Rožmitálu pod Třemšínem. Už jako dítě rád hrál loutkové divadlo a recitoval. Z gymnázia odešel na pražskou konzervatoř (1926-29), kde byl žákem profesorů Hurta a Deyla. Téměř současně vstoupil na divadelní prkna v avantgardním Osvobozeném divadle v inscenacích J. Honzla (1927-29) a zároveň studoval operní zpěv. Po ročním angažmá v Brně se vrátil do Osvobozeného, tentokrát již k Voskovcovi a Werichovi (1930-34). Poté byl členem Národního divadla moravsko-slezského v Ostravě (1934-37) a Zemského divadla v Brně (1937-39). Za německé okupace hrál v Městském divadle na Královských Vinohradech a v holešovické Uranii. V roce 1945 se stal členem činohry Národního divadla v Praze, kde s výjimkou let 1970-72, kdy působil v Divadle Za branou režiséra O. Krejči, zůstal až do odchodu do důchodu (1976).

Na velkých scénách vyrostl v typického představitele realistického, moderního herectví, ovlivněného avantgardou. Jeho charakteristický, v pravém slova smyslu civilní herecký projev, se vyznačoval podřízením výrazových prostředků racionální úvaze a přísné kázni.

K filmu přišel počátkem 30. let po boku V+W (Pudr a benzin, Peníze nebo život) a do roku 1945 vytvořil dvě desítky menších filmových postav, téměř výhradně strohých přísných mužů, zvyklých poroučet a vládnout, ke kterým ho podle mínění režisérů předurčoval jeho fyzický zjev. K nejvýraznějším z nich patřila i karikatura profesora francouzštiny z Cesty do hlubin študákovy duše. Za okupace sám natočil i několik amatérských filmů a blíže se tak seznámil s filmovou technikou.

Ve znárodněné kinematografii vytvářel dále podobné role jako dříve. Za pozornost stojí zejména pojišťovací úředník v psychologickém dramatu Svědomí režiséra J. Krejčíka nebo poštmistr ve Vávrově adaptaci Hrubínovy Srpnové neděle.

V 60. letech a zejména pak v 70. a na přelomu 80. let se v českém filmu objevoval již jen zřídka. Mnohem větší prostor pro své herectví nalezl v televizi, do jejíž historie se vepsal jako jeden z prvních aktérů již v období pokusného vysílání. V mnoha hrách a inscenacích (např. Medvěd, Strýček Váňa, Kočár nejsvětější svátosti a zejména jako tragikomický důchodce Šána v Nezralých malinách) nebo seriálech (Sňatky z rozumu, Byl jednou jeden dům, Dobrá Voda, Lékař umírajícího času – po letech sestříhán do verze pro kina pod názvem „Svědek umírajícího času“) získával významné herecké příležitosti až do své smrti.

http://youtu.be/tpDjiNyLQtc

Jako recitátor a herec často vystupoval v rozhlase a v poetické vinárně Viola, jeho hlas je nahrán na řadě gramofonových desek. Významná byla také jeho činnost pedagogická, kdy jako profesor konzervatoře (1942-47) a od roku 1947 na DAMU vychoval desítky českých herců. V roce 1958 mu byl propůjčen titul zasloužilý umělec a v roce 1981 byl jmenován národním umělcem. Zemřel 31. října 1982 v Praze.

Filmografie:

1931    PUDR A BENZIN
1932    PENÍZE NEBO ŽIVOT
1939    CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE
1940    KATAKOMBY / MINULOST JANY KOSINOVÉ / PELIKÁN MÁ ALIBI / POHÁDKA MÁJE
1941    ADVOKÁT CHUDÝCH / PROVDÁM SVOU ŽENU / TETIČKA
1942    MĚSTEČKO NA DLANI /  OKOUZLENÁ / PŘIJDU HNED
1946   13. REVÍR
1947    TÝDEN V TICHÉM DOMĚ
1948   SVĚDOMÍ

1949    NĚMÁ BARIKÁDA
1951   CÍSAŘŮV PEKAŘ – PEKAŘŮV CÍSAŘ
1954    JAN HUS
1955    JAN ŽIŽKA / PSOHLAVCI / TANKOVÁ BRIGÁDA
1956    DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK / NEPORAŽENÍ / PROTI VŠEM / ZAOSTŘIT PROSÍM !
1957    POSLUŠNĚ HLÁSÍM
1958    O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH – povídka GLORIE / MORÁLKA PANÍ DULSKÉ / PÁTÉ KOLO U VOZU
1959    O MEDVĚDU ONDŘEJOVI
1961    He: KDE ALIBI NESTAČÍ
1963   MEZI NÁMI ZLODĚJI
1964    LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA

Tyto filmy můžete zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.