Vila pro Lídu Baarovou

Funkcionalistickou vilu pro slavnou herečku na dejvické Hanspaulce vybudoval pražský stavitel Jiří Palička, který byl sám vlastníkem domu ve stejném stylu provedeného v rámci výstavby osady Baba. Na realizaci výstavní kolonie rodinných domů na Babě, která vznikla v letech 1931-1932 jako ukázka soudobého moderního vzorového bydlení, se podílel i tehdy začínající architekt Ladislav Žák.

A ač patřil mezi nejmladší účastníky výstavby, stal se bezesporu jedním z nejúspěšnějších: navrhl zde své první tři domy „v nichž postupně vyvinul standardní typ rodinného domu jako podlouhlého kubusu s rovnou střechou […] s důmyslnými ekonomickými půdorysy, elegantním bytovým zařízením a instalacemi“.¹

Ve stejném moderním duchu navrhl Žák o pět let později vilu pro vrchního magistrátního ředitele Karla Babku a jeho dceru Lídu Baarovou – Babkovou. Původně byli o návrh požádáni jiní architekti, bratři Šlapetové, a na projekt Čestmíra Šlapety bylo v roce 1937 dokonce vydáno stavební povolení. Ovšem ještě před zahájením stavebních prací rodina změnila názor a oslovila Ladislava Žáka. Můžeme se domýšlet, že se tak stalo pod dojmem z návštěvy u režiséra Martina Friče, kterého rodina jistě znala a který ve své nové vile v Hodkovičkách často pořádal společenská setkání. A obdivovanou Fričovu vilu postavil o pár let dříve právě architekt Ladislav Žák.

Vila Lídy Baarové a jejích rodičů byla navržena jako „dvougenerační dům s oddělenými vstupy do dvou vertikálně řešených bytů se vzájemně propojenou dispozicí“.² Byty jsou pojaty asymetricky – větší sloužil manželům Babkovým a Lídině sestře Zorce, menší byl navržen pro mladou herečku.

Podoba vily vychází z pojetí funkcionalismu typického pro Ladislava Žáka, jenž mísil přísnost mezinárodního stylu se svými představami o architektuře, ve které spatřoval „sochařské útvary zhmotňující se na modrém pozadí oblohy“.³ Lídě Baarové navrhl dům výrazného horizontálního členění, oblých aerodynamických tvarů s elegantními nautickými prvky, připomínající tehdy obdivovanou krásu zaoceánských parníků. Tuto inspiraci podtrhují i kulatá kajutová okénka na severní fasádě, nahrazující typická pásová okna funkcionalistických staveb.

Vnitřní dispozice obou bytů jsou uzpůsobeny poloze domu ve svahu s přístupem ze severu. Při severní fasádě jsou situovány úzké komunikační prostory s rovnoramennými schodišti propojující patra a směrem k jihu se pak otevírají obytné místnosti skýtající nádherný výhled na město. K místnostem ve zvýšeném přízemí, jimž dominuje obývací pokoj rodičů, jsou přičleněny velké terasy spojené venkovními schodišti se zahradou. Ve druhém patře jsou pak umístěny malé kabinové ložnice s vestavěným nábytkem pro tříčlennou rodinu Babkových.

Lída Baarová má ve svém budoáru v jihovýchodním cípu domu, na rozdíl od rodičů, ložnici ve zvýšeném přízemí. Obytný pokoj s krásným výhledem na panorama Hradčan je pak umístěn o patro výš. Na střeše nad oběma částmi domu se nachází zimní zahrada s otevřenou sluneční terasou, připomínající lodní palubu. Všechny pokoje mají poměrně skromné rozměry i světlou výšku (ta se pohybovala jen mezi 235–265 cm) – obojí však spolupůsobí na vytvoření atmosféry vnitřních prostorů, pojímaných jako kajuty.

Výstavba vily trvala poměrně krátce, dům byl dokončen už v roce 1938, tedy necelý rok po zahájení prací. V té době pobývala Lída Baarová v Německu, kde měla smlouvu s ateliéry UFA. O stavbu se tedy staral její otec. Herečka sama poprvé vilu viděla až po svém návratu do Prahy. Nežila zde však dlouho, už roku 1942 odjela natáčet do Itálie a domů se vrátila až v roce 1946. O dvě léta později byla její část vily znárodněna.

Dnes patří celý dvojdům soukromému majiteli, který jeho rekonstrukci svěřil architektu Ladislavu Lábusovi a společně vilu uzpůsobili dnešním požadavkům na bydlení. Vše proběhlo s úctou k architektonické hodnotě stavby, která byla už roku 1976, tedy tři roky po smrti Ladislava Žáka, prohlášena za kulturní památku. Společně s rekonstrukcí domu proběhla i úprava zahrady. Původní plány zahrady sice nebyly nalezeny (pokud vůbec kdy existovaly), dnešní podoba, již navrhla Ing. Radmila Fingerová, však odpovídá Žákovým úvahám o komponování krajiny, kterými se často zabýval. Jeho cestu od architektury ke krajinářství snad trochu prozaicky ovlivnila právě stavba Babkovy vily. Při její realizaci neměl, jak sám architekt vzpomíná, od klientů zcela volnou ruku a nakonec se s nimi rozešel. „Tato zkušenost ho přivedla k názoru, že je lépe rozmlouvat se stromy než s lidmi, a vyústila v jeho soustředění na problémy české krajiny.“⁴

Rehabilitace domu i zahrady byla dokončena v roce 2008, tedy sedmdesát let po výstavbě. Díky ohleduplnému přístupu je možné i dnes obdivovat krásu vily, ve které kdysi žila hvězda stříbrného plátna, představitelka nezapomenutelné „dívky v modrém“.

¹ Vladimír ŠLAPETA: Architekt Ladislav Žák – tvůrce nového bydlení a ochránce české krajiny, in: Fórum architektury 2000/9+10, 64.

² Hana VINŠOVÁ: Renovace rodinné vily Karla Babky a Lídy Baarové-Babkové, in: Architekt 2009/7, 5.

³ Jakub POTŮČEK: K architektuře rodinných domů a vil Ladislava Žáka, in: Architekt 2009/7, 18.

⁴ ŠLAPETA 2000 (pozn. 1) 64.

FOTOGALERIE

Fotografie a dokumentaci nám laskavě poskytl Atelier Lábus. Děkujeme!

FOTOGALERIE

Pro zobrazení fotogalerie klikněte na obrázek.