Jiří Plachý - herec chlapského typu

Narodil se 29. července 1899 v Železném Brodu v úřednické rodině. Po absolvování strojní průmyslovky pracoval jako konstruktér v továrně na mlýnské stroje v Pardubicích. Záhy odešel do Prahy studovat na techniku, ale nakonec dal přednost divadlu, které hrál ochotnicky už jako středoškolák. V roce 1922 začínal jako elév v Národním divadle a ve stejném roce získal angažmá ve smíchovském Švandově divadle (1922-27). V letech 1927-29 založil a vedl vlastní zájezdovou divadelní společnost Česká komorní scéna. Po jejím rozpuštění hrál a režíroval v Městském divadle na Vinohradech. V roce 1948 přešel do činoherního souboru Národního divadla, kde pak působil až do své smrti.

Hrál s velkou přesvědčivostí postavy různých charakterů a žánrových poloh, nejčastěji chlapského typu, zaujal v rolích ironických a temperamentních intelektuálů nebo obchodních a průmyslových magnátů.

Ve filmu se poprvé objevil ještě v němé éře, kdy si zahrál ve veselohře Z českých mlýnů. Poté se přestal o film zajímat a vrátil se k němu až v roce 1933. Tehdejší filmoví podnikatelé a režiséři ale nenašli pro jeho talent adekvátní uplatnění, a tak v době, kdy hrál na vinohradské scéně stěžejní role světového repertoáru, ve filmu se objevoval v umělecky podřadných titulech, např. Na růžích ustláno, Pokušení paní Antonie, Cácorka, Srdce v celofánu. Z těch hodnotnějších to byly snímky Jedenácté přikázání, Jan Výrava či Vyděrač.

Velké dramatické postavy vytvořil v poválečném období zejména u režiséra Václava Kršky (Revoluční rok 1848, Mikoláš Aleš, Mladá léta, Posel úsvitu). K dalším významným titulům jeho filmografie pak patří Dravci, Němá barikáda, Nikola Šuhaj, Daleká cesta, Krakatit, Nástup, Plavecký mariáš nebo Císařův pekař – Pekařův císař. V nich stejně přesvědčivě zahrál charakterově negativní typy i postavy sympatické. Jeho poslední, největší a nejkrásnější filmovou rolí byl táta Roškot v Krškově adaptaci Šrámkova Měsíce nad řekou, jejíž premiéry se ale bohužel již nedožil.

{

Často účinkoval v rozhlase a věnoval se i práci v dabingu. Byl činný jako funkcionář Ústřední jednoty českého herectva. Jako dlouholetý profesor herectví na pražské konzervatoři (1935-49) a na DAMU (1949-52) ovlivnil hned několik hereckých generací.

Zemřel v Praze, kde svůj život ukončil 2. prosince 1952, skutečné pozadí jeho sebevraždy nebylo však nikdy úplně vyjasněno.

Filmografie:

1925    Z ČESKÝCH MLÝNŮ
1931    BRATŘI KARAMAZOVI  /reklamní snímek/
1933    V TOM DOMEČKU POD EMAUZY
1934    NA RŮŽÍCH USTLÁNO / POKUŠENÍ PANÍ ANTONIE
1935   CÁCORKA /JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ /JEDNA Z MILIONU /PRVNÍ POLÍBENÍ
1937   JAN VÝRAVA /LÍZIN LET DO NEBE (Líza Irovská) / VYDĚRAČ / VYDĚRAČ  /reklamní snímek/
1938   BLÁHOVÉ DĚVČE /DRUHÉ MLÁDÍ  (Klekání) / ZBOROV
1939   SRDCE V CELOFÁNU
1940   SMĚRY ŽIVOTA
1946   PRŮLOM
1947   HERECKÉ MLÁDÍ /JAN ROHÁČ Z DUBÉ / NIKOLA ŠUHAJ / PAROHY
1948   DRAVCI /HOSTINEC "U KAMENNÉHO STOLU" / KRAKATIT / KŘIŽOVATKA ŽIVOTA / ZELENÁ KNÍŽKA
1949   DALEKÁ CESTA /NĚMÁ BARIKÁDA / REVOLUČNÍ ROK 1848
1950   POSEL ÚSVITU /PŘÍPAD DR. KOVÁŘE / VESELÝ SOUBOJ
1951   CÍSAŘŮV PEKAŘ – PEKAŘŮV CÍSAŘ /MIKOLÁŠ ALEŠ
1952   HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ /MLADÁ LÉTA /NÁSTUP /PLAVECKÝ MARIÁŠ /VELKÉ DOBRODRUŽSTVÍ
1953   MĚSÍC NAD ŘEKOU
1961    FILMOVÝ MEDAILON –  JIŘÍ PLACHÝ

Tučně zvýrazněné filmy jsou k dostání na DVD na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.

FOTO: Filmexport