Karel Anton - režisér, scenárista, herec

Narodil se 25. října 1898 v Praze v měšťanské německo-české rodině. Na přání rodičů měl studovat medicínu, ale záliba v umění ho přivedla k divadlu. Zprvu hrál a režíroval na jevištích ve Vídni, Linci a poté v Praze. Už v průběhu 1. světové války natočil společně s Karlem Lamačem a Otto Hellerem v Říčanech u Prahy krátký amatérský dokumentární snímek, který byl uveden v kině Koruna. Po otcově smrti roku 1918 se Anton rozhodl věnovat zcela filmu, kde se brzy díky své průbojnosti dostal od herectví k režii.

V březnu 1921 se stal vedoucím kulturního a reklamního oddělení společnosti A-B, jehož posláním bylo natáčet dokumentární a propagační snímky o Československu. V té době měl již napsaný scénář filmu Cikáni podle stejnojmenné novely Karla Hynka Máchy a vedení společnosti mu umožnilo jej realizovat. Jeho premiéra v únoru 1922 se stala mimořádnou událostí a většina recenzentů a kritiků přivítala Cikány jako příspěvek k uměleckému povznesení českého filmu a Karla Antona označila za nový filmový talent. Snímek, který vnesl do českého filmu lyrickou notu založenou zejména na krajinomalbě a předznamenal pozdější označení Antona za jednoho z prvních českých filmových básníků, byl v roce 2000 restaurován v pražském Národním filmovém archivu.

Komerční neúspěch Cikánů ale způsobil, že se poté Anton dočasně zaměřil na natáčení sentimentálních kalendářových příběhů nebo veseloher groteskního ladění Poslední polibek (1922), Tu ten kámen (1923), Únos bankéře Fuxe (1923) a filmů, určených nejširšímu lidovému publiku, jež byly adaptacemi populárních literárních předloh (přepis románů Popelky Biliánové Do panského stavu, 1925 nebo Ignáta Herrmanna Otec Kondelík a ženich Vejvara, 1926). Mezníkem v Antonově tvorbě se stala filmová adaptace impresionisticky laděného románu Viléma Mrštíka Pohádka máje (1926). Na úspěchu tohoto snímku, dnes řazeného k nejvýznamnějším českým filmům němé éry, měl značný podíl i kameraman Václav Vích, který dokázal nasnímat neotřelým způsobem exteriérové záběry a těžit z lyricky umocněné krásy české krajiny. Po dvouleté odmlce, kdy se Karel Anton stal podílníkem společnosti Elektajournal a pracoval jako dokumentarista, se vrátil znovu k hranému filmu. V roce 1930 natočil podle povídky E. E. Kische svůj nejvýznamnější a zároveň první český zvukový film, Tonku Šibenici, tragický příběh venkovské dívky, která se po příchodu do města dostane na scestí. Jeho zvukový záznam byl realizován v Paříži ve studiu Gaumont česky, francouzsky a německy. Slavnostní premiéra se konala 27. února 1930 v pražském kině Alfa, kde tak poprvé zazněla čeština z filmového plátna. Snímek, ve kterém Anton neobyčejně realisticky vykreslil prostředí městské spodiny a prostřednictvím symbolických detailů a v duchu filmové avantgardy sestříhal řadu vynikajících a výtvarně dokonalých sekvencí, měl značný ohlas i v zahraničí. Ze tří jazykových verzí se dochovala jen verze francouzská (ve Francii uvedena pod názvem Tonischka). Z české verze bylo objeveno 15m fragmentu z prologu, v němž Karel Hašler zpívá píseň Hradčany krásné.

Anton ve 30. letech dostával stále více pracovních příležitostí v cizině. V letech 1931 – 35 byl šéfem evropské produkce amerického Paramountu v Paříži, později zakotvil v Berlíně v rámci Tobisfilmu a natočil zde např. snímky V tajném poslání/Mit versiegelter Orders (1938), Hvězda z Ria/Stern von Rio (1940) nebo Styxův případ/Die Sache mit Styx (1942). V Praze natočil už jen dramatický příběh strážce majáku Lidé v bouři/Ein Mädel von der Reeperbahn, (1930), pouze v německé verzi, adaptaci divadelní hry podle povídky E. E. Kische Aféra plukovníka Redla (1931), s E. A. Longenem v titulní roli české verze, a hudební frašku Jsem děvče s čertem v těle (1933), opět v Longenově scenáristické úpravě, s Ljubou Hermanovou v hlavní roli. Po druhé světové válce působil nejprve opět ve Francii, od roku 1952 ve Spolkové republice Německo a v Západním Berlíně, kde vedle desítky filmů, např. Bonjour, Kathrin (1956), Viktor a Viktorie (1957) spolupracoval také s televizí. V německém filmu pracoval pod jménem Karl Anton. Zemřel 12. dubna 1979 v tehdejším Západním Berlíně.

Filmografie:

1921    Sc, R: CIKÁNI

1922    He: MRTVÍ ŽIJÍ (Tajemný pražský doktor) / N, Sc, R: MAHARADŽOVO POTĚŠENÍ (Harémy kouzla zbavené) / R: POSLEDNÍ POLIBEK

1923    N, Sc, R: TU TEN KÁMEN (Kterak láskou možno v mžiku vzplanout třeba k nebožtíku) / Sc, R: ÚNOS BANKÉŘE FUXE

1924    K: ŠUMAVA POD SNĚHEM

1925    R: DO PANSKÉHO STAVU (Matka Kráčmerka I.)

1926    R: DOUGLAS FAIRBANKS A MARY PICKFORDOVÁ NÁVŠTĚ VOU V ČSR / R: OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA I. / R: OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA II. / R: POHÁDKA MÁJE

1927    R, He: LÁSKA A HŘEBÍKY / R: JAK UKLÁDALI PENÍZE PŘEDKOVÉ / R: KDO TOUŽÍ RYCHLE ZBOHATNOUT

1927    R: MEZNÍKY / Sc, R: MŮJ PŘÍTEL AUTOMOBIL / R: NEJKRÁSNĚJŠÍ VYHLÍDKA / R: SVOBODA 

1928    R: DRÁHA PRESIDENTA MASARYKA

1929    R, K: ŠUMAVA / R: DVANÁCTÉ AUTOMOBILOVÉ ZÁVODY ZBRASLAV-JÍLOVIŠTĚ 28.IV.1929

1930    R, Sc: LIDÉ V BOUŘI (Ein Mädel von der Reeperbahn) (Menschen im Sturm) / R, St, V: TONKA ŠIBENICE

1931    R, St: AFÉRA PLUKOVNÍKA REDLA / R: AFÉRA PLUKOVNÍKA REDLA (Der Fall des Generalstabs-Oberst Redl)

1933    R: JSEM DĚVČE S ČERTEM V TĚLE

1936    Sc, R: BÍLÍ OTROCI (Weisse Sklaven)

1940    R: HVĚZDA Z RIA (Stern von Rio)

1941    PR: OHM KRÜGER (Ohm Krüger) / Sc, R: ROZVOD S PŘEKÁŽKAMI (Immer nur du)

1942    R: STYXŮV PŘÍPAD (Die Sache mit Styx) / Sc, R: VRCHOLNÉ ČÍSLO (Die Grosse Nummer)

1943    R: HOCHŠTAPLÉRKA (Die Hochstaplerin)

1944    N: PACHATEL MEZI NÁMI (Der Täter ist unter uns)

1952    R: DER WEIBERTAUSCH

1954    Sc, R: CLIVIA

1955    Sc, R: BONJOUR, KATHRIN

1956    R: DIE CHRISTEL VON DER POST

1957    R: VIKTOR UND VIKTORIA

1960    R: DER RÄCHER

Tučně zvýrazněné filmy si můžete objednat na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.

Vysvětlivky:

N – námět
Sc – scénář
R – režie 
K – kamera
St – střihač 
PR –  pomocný režisér
V – výroba
He – herec