Ivan Kříž - spisovatel a scenárista

Narodil se 12. listopadu 1922 v obci Osová Bitýška u Velkého Meziříčí v rodině truhláře, popraveného na konci druhé světové války nacisty za odbojovou činnost. V době protektorátu absolvoval reálné gymnázium v Brně (1941) a jako mimořádný posluchač navštěvoval krátce brněnskou konzervatoř (hru na klarinet a saxofon) a pokoušel se o dráhu jazzového hudebníka. Ve válečných letech 1942-45 se živil jako praktikant v otcově truhlářství.

Po válce vystudoval v Brně právnickou fakultu Masarykovy univerzity (1945-48) a už během studií působil jako publicista a divadelní kritik (Rudé právo, Rovnost, Plamen, Host do domu, Literární noviny aj.). Byl zaměstnán jako redaktor, později střídal období na volné noze s funkcemi ve Svazu čs. spisovatelů, v 60. letech byl tajemníkem jeho brněnské pobočky a tajemníkem jeho ústředního výboru. Jako poslanec parlamentní České národní rady byl předsedou jejího kulturního výboru. Za normalizace byl z politických důvodů perzekvován a až do konce 70. let nesměl publikovat.

Deset let působil jako vychovatel v ústavu pro mravně narušenou mládež ve Žďáru nad Sázavou (1973-82) a potom odešel do důchodu. V roce 1990 byl zvolen předsedou Obce moravskoslezských spisovatelů, ale z funkce brzo odešel a v sezoně 1991-92 se stal ředitelem brněnského studia Čs. rozhlasu. Byl dlouholetým členem redakční rady Literárních novin a Hosta do domu. Během zahraničních studijních pobytů navštívil např. SSSR, Albánii, Koreu či Kubu.

Jako spisovatel už od svého povídkového debutu Městečko se diví (1949) usiloval o beletristické ztvárnění sociální tematiky. Po prvním budovatelském románu Dívčí pole (1955) se snažil ve svých prózách o hlubší psychologickou analýzu a kritičnost (Velká samota, 1960; Úsek častých nehod, 1964; Unavený bůh, 1966). Do historie se obrátil v rozsáhlém románovém podobenství Pravda o zkáze Sodomy (1968) a v politickém románu Smrt senátora (1979), věnovaném osudům J. Hybeše. Násilnou poválečnou kolektivizaci zemědělství odsoudil v retrospektivní vesnické kronice Hostina (1984). Téma generačního konfliktu rozvinul v 80. letech v novelách Nebezpečné známosti (1982) a Na útěku (1986). K žánru společenské humoresky, ke které inklinoval již koncem 60. let, se obrátil v próze Když se pekař zblázní (1992, dokončeno 1968). Pod pseudonymem E. Plachá vydal dobrodružnou knížku pro děti Tajemství zelené skříně (1976).

V 80. letech psal také rozhlasové hry a televizní dramata, inscenovaná ovšem až po roce 1989 (např. Pozvání na zámek, 1991; Někdo zvoní, 1992). V 50. a 60. letech podle jeho námětů a dvou próz natočil režisér Ladislav Helge čtyři celovečerní hrané filmy – Škola otců, Velká samota, První den mého syna a Stud. Právě ve scénářích k filmům Škola otců a Stud dospěl romanopisec, povídkář, filmový scenárista, rozhlasový a televizní dramatik a autor knih pro děti Ivan Kříž ke svým nejradikálnějším postojům.

Filmografie:

1957    N, Sc: ŠKOLA OTCŮ

1959    APr, Sc: VELKÁ SAMOTA

1964    APr, Sc: PRVNÍ DEN MÉHO SYNA

1967    N, Sc: STUD

Tučně zvýrazněný film si můžete zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.

Vysvětlivky:

APr – autor předlohy
N – námět
Sc – scénář