01
01
Drama Humoreska - poprvé na DVD od 9.3.2016 číst více
02
02
Komedie Okénko - poprvé na DVD od 16.3.2016 číst více
03
03
Melodrama Muzikantská Liduška - poprvé na DVD od 6.4.2016 číst více
04
04
Detektivka Strach - poprvé na DVD od 20.4.2016 číst více

Film a video

Ztracenci - další Jirásek – tentokrát neznámý

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno pátek 31. květen 2013 1:00 Napsal Kino 1956

Točit Jiráska, to od pradávna znamenalo jen jedno v našich filmových poměrech: vzít některé (kterékoli) z Mistrových nejznámějších románových děl nebo dramat a vtěsnat pak tohle dílo do sevřeného filmového dramatického tvaru. Tak už před válkou vznikla Lucerna, Psohlavci, Vojnarka a Filosofská historie, a po revoluci pokračuje vývoj v podstatě stejnou cestou: vzniká Jan Roháč z Dubé, Temno, znovu Psohlavci a teď naposled i Proti všem, nehledíme-li k dalším výpůjčkám patrným v Janu Husovi či v Janu Žižkovi.

Číst dál: Ztracenci - další Jirásek – tentokrát neznámý

Kompars kdysi a dnes

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno čtvrtek 30. květen 2013 1:00 Napsal Kinorevue 1943

„Kompars“ vznikl až po konci první světové války. Předtím byli jen „statisté“. Namítnete snad: vždyť je to totéž. Mýlili byste se však. Statisté jsou totiž jen jednotlivci; objeví se na plátně s nějakou nápadnou rekvisitou, zavolají něco na určitém místě a udělají předepsaný posunek, při čemž má každý statista svůj individuální výraz. Ale komparsu již chybí tato osobitá nota. Je to dav, je to zástup. Pokud ještě film vystačil se „shromážděním“ dvanácti až patnácti osob, postačili mu statisté. Teprve tehdy, když bylo zapotřebí do pozadí několika stovek lidí – a to bylo kolem roku 1920 – vznikl „kompars“. Toto slovo je italského původu; připomeňme si, že to byly nejdřív italské filmy, v nichž bylo použito velikých davových scén.

Číst dál: Kompars kdysi a dnes

Strakonický Švanda dudák

Kategorie: Zajímavosti
Vytvořeno středa 29. květen 2013 1:00 Napsal PhDr. Pavel Taussig

Netušili byste, kým vším se zaštiťoval Karel Steklý, když usiloval zfilmovat v roce 1955 Tylovu hru Strakonický dudák aneb Hody divých žen. A to měl projekt požehnaný oslavou stého výročí Tylovy smrti. Nejprve oprášil dobrozdání Elišky Krásnohorské: „Humoristická filozofie našeho lidu, jehož těžké srdce i jeho lehká mysl, jeho tažné choutky i jeho dobrá duše, jeho lehkoměrnost, poctivost, veselost i zpěvnost – ejhle, toť směs živlů, kterými prodchnuta i zbarvena ryze národní tato hra, nejpůvodnější to Tylův kus.“

Číst dál: Strakonický Švanda dudák

Miloš Nedbal - typický představitel realistického a moderního herectví

Kategorie: Osobnosti
Vytvořeno úterý 28. květen 2013 1:00 Napsal Mgr. Stanislav Bensch

Narodil se 28. května 1906 v Rožmitálu pod Třemšínem. Už jako dítě rád hrál loutkové divadlo a recitoval. Z gymnázia odešel na pražskou konzervatoř (1926-29), kde byl žákem profesorů Hurta a Deyla. Téměř současně vstoupil na divadelní prkna v avantgardním Osvobozeném divadle v inscenacích J. Honzla (1927-29) a zároveň studoval operní zpěv. Po ročním angažmá v Brně se vrátil do Osvobozeného, tentokrát již k Voskovcovi a Werichovi (1930-34). Poté byl členem Národního divadla moravsko-slezského v Ostravě (1934-37) a Zemského divadla v Brně (1937-39). Za německé okupace hrál v Městském divadle na Královských Vinohradech a v holešovické Uranii. V roce 1945 se stal členem činohry Národního divadla v Praze, kde s výjimkou let 1970-72, kdy působil v Divadle Za branou režiséra O. Krejči, zůstal až do odchodu do důchodu (1976).

Číst dál: Miloš Nedbal - typický představitel realistického a moderního herectví

Zita Kabátová - elegantní a kultivovaná herečka

Kategorie: Osobnosti
Vytvořeno pondělí 27. květen 2013 1:00 Napsal Mgr. Stanislav Bensch

Vlastním jménem Zita Zavřelová se narodila 27. dubna 1913 v Praze v rodině architekta, který mj. psal také dětské loutkové hry. Nadšení pro divadlo a film zdědila především po svém strýci, prvním českém filmovém herci Josefu Švábovi-Malostranském. Už jako dítě vystupovala na žižkovské scéně Karla Želenského a po studiu na gymnáziu a klášterní škole začínala hrát s ochotníky. Od poloviny 30. let slavila úspěchy na profesionálních pražských činoherních a operetních scénách (Akropolis, Tylovo divadlo v Nuslích, Velká opereta, Švandovo divadlo aj.).

Číst dál: Zita Kabátová - elegantní a kultivovaná herečka

Miloš Forman: Filmař, který vždycky snil výš, než na co měl

Kategorie: Co jste možná nevěděli
Vytvořeno neděle 26. květen 2013 1:00 Napsal Jan Lauš

Zda filmaři považují Hollywood za nejvyšší filmovou metu či nikoliv, bychom mohli společně sáhodlouze polemizovat. Stejně tak bychom se mohli dohadovat, jak tomu bylo dříve, před desítkami let. Ovšem ať už teď nebo před čtyřiceti pěti lety, vždy se kolem našich filmových tvůrců, kterým se podařilo uplatnit v megalomanském byznysu jménem Hollywood, objevila jakási aura obdivu a my, diváci, jsme uznale pokývali. Jenže v případě Miloše Formana jsme nezůstali jen u uznalého pokyvování, ale obdiv střídal údiv a u nejednoho úspěchu jsme zůstávali s ústy dokořán. Formanovy filmy měly komerční úspěch, jsou ověnčeny mnoha oceněními, jsou řazeny mezi nejlepší snímky světové kinematografie a Forman jako režisér získal celosvětové uznání. A my Češi – malý, zvláštně sebekritický a závisle suverénní národ – jsme patřičně pyšní na „našeho“ Formana.

Číst dál: Miloš Forman: Filmař, který vždycky snil výš, než na co měl

Jízda králů

Kategorie: Historie
Vytvořeno pátek 24. květen 2013 1:00 Napsal PhDr. Vlastimil Vondruška

Jde o vůbec první český lidový zvyk, který zařadilo mezi chráněné kulturní hodnoty UNESCO. Jízdu králů si dnes všichni spojují s několika vesnicemi na moravském Slovácku, kde se tento obyčej udržuje. Různé obřady, spojené s jízdou na koních, se však před mnoha staletími konaly v řadě zemí Evropy, i když samozřejmě přímou spojitost s moravskou jízdou králů nemají.

Číst dál: Jízda králů

Karel Effa - herec, který marně toužil po velké tragikomické roli

Kategorie: Osobnosti
Vytvořeno čtvrtek 23. květen 2013 1:00 Napsal Mgr. Stanislav Bensch

Vlastním jménem Effenberger se narodil 23. května 1922 v Praze, ale odmalička vyrůstal na Březových Horách u Příbrami, kam byl dán jako nemanželské dítě na vychování. Po ukončení obecné školy se vrátil do Prahy a později absolvoval obchodní akademii v Berouně. Za druhé světové války vstoupil v Hradci Králové (1940) do protektorátního vládního vojska, s nímž byl vyslán do Itálie, kde přeběhl ke spojeneckým vojskům a vstoupil do československé zahraniční armády. Uměleckou dráhu nastoupil účinkováním ve vojenských kabaretech při I. Československé samostatné brigádě v Itálii a po osvobození jako četař-aspirant v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého.

Číst dál: Karel Effa - herec, který marně toužil po velké tragikomické roli

Soutěž o knihu Černobílé idoly 2 UKONČENA

Kategorie: Soutěže
Vytvořeno středa 22. květen 2013 1:00 Napsal Lenka Burianová

Pro všechny milovníky archivních českých filmů tu máme další skvělou soutěž. Hrajeme o knihu Černobílé idoly a jiní 2, kterou napsal Aleš Cibulka. Tato publikace vám přiblíží herecké osobnosti první poloviny minulého století, a to známé i neznámé. Je doplněná vzácnými fotografiemi, obrázky, vzory rukopisů i zajímavostmi. Toužíte po této knize? Nyní máte možnost získat ji zdarma. Ze správných odpovědí vylosujeme 3 z vás, kteří knihu obdrží. Sponzorem soutěže je nakladatelství Albatros.

Číst dál: Soutěž o knihu Černobílé idoly 2 UKONČENA

Erotika ve filmu: Od mravních zásad přes cenzuru až k rozbouřenému moři II.

Kategorie: Za poznáním
Vytvořeno pondělí 20. květen 2013 1:00 Napsal Jan Lauš

S filmovou erotikou 60. let se pojí jméno Olgy Schoberové. Česká Brigitte Bardot, jak se jí říkalo, byla pro filmové diváky sexbombou. Ačkoliv neúčinkovala v mnoha československých filmech, její křivky se vryly do paměti mnoha mužům. V roce 1963 debutovala ve filmu Bylo nás deset Antonína Kachlíka a už tehdy propagační materiály lákaly na „českou Bardotku“. O rok později sehrála roli mladé a krásné Winnifred ve westernové parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera. Ovšem v roce 1966 natočila film, při němž mužská část publika lapala po dechu, a sice komiksovou parodii Václava Vorlíčka Kdo chce zabít Jessii?, v níž Olga hrála komiksovou postavu Jessie. Tato postava byla Olze napsána přímo na tělo, a to doslova – spoře oblečená bojuje proti „záporákům" a komiksovými bublinami vyjadřuje svůj chtíč, city a náklonnost. Jestliže někdo do té doby nepovažoval Olgu Schoberovou za sexuální symbol a erotickou ikonu, musel po Kdo chce zabít Jessii? své přesvědčení přehodnotit.

Číst dál: Erotika ve filmu: Od mravních zásad přes cenzuru až k rozbouřenému moři II.

Oblíbené scény a filmové hlášky

Website Design
Copyright 2011 - 2015. Licence Creative Commons. Film a video. All Rights Reserved. Časopis Film a video, jehož autorem je Filmexport Home Video s.r.o., podléhá licenci Creative Commons. Uveďte autora, neužívejte komerčně 3.0 Unported. ISSN 1805-5028 (Print) ISSN 1805-5036 (On-line)
Templates Joomla 1.7 by Wordpress themes free