Film a video
Jan Pivec - postava komická, dramatická i ostře charakterní
Narodil se 19. května 1907 v Praze. Jako mnozí z jeho vrstevníků i on zběhl k divadlu. Z reálky přešel na obchodní školu a po jejím absolvování nastoupil jako účetní praktikant. Jistotu úřednického života ale záhy vyměnil za nejistotu divadelního kočovníka. V roce 1926 začínal u Biblické scény K. Hroudy a na Nové české scéně R. Nádhery, odborné vzdělání si doplnil zkráceným studiem herectví na pražské konzervatoři u profesorů Hurta a Deyla. Ještě za studií účinkoval v Osvobozeném divadle (1928-29) a v pražském divadle Akropolis (1929-30).
VELETRŽNÍ PALÁC A JEHO KINA
Architektura se po vzniku samostatného Československa stala velmi prestižním oborem. Mladá republika se toužila zařadit mezi vyspělé demokratické státy a jednou z cest, jak takového cíle dosáhnout, byla pro představitele československého státu přestavba hlavního města na moderní metropoli. Praha tedy ve 20. letech procházela přeměnou z ospalého provinčního sídla na moderní velkoměsto.
Karel Höger: při pohledu na jednu sezónu
Český rozhlas vysílal počátkem června rozhovor svého reportéra Ing. Jos. Cincibuse s vynikajícím českým divadelním a filmovým hercem Karlem Högerem. Rozhovor, který je mnohem obsažnější, než bývá pravidlem, v plném znění uveřejňujeme.
Tepláky a Dior
Padesátá léta byla posledním desetiletím velké módy „haute couture“, s množstvím významných samostatných módních tvůrců, kteří ovlivnili módu na celém světě. Pravdou je, že v některých zemích pouze velmi omezeně, neboť z důvodu jejích určitých podmínek to nebylo možné. V Československu se ony podmínky daly nazvat komunismem.
Soutěž o knihu Černobílé idoly UKONČENA
Pro všechny milovníky archivních českých filmů tu máme další skvělou soutěž. Hrajeme o knihu Černobílé idoly a jiní, kterou napsal Aleš Cibulka. Tato publikace vám přiblíží herecké osobnosti první poloviny minulého století, a to známé i neznámé. Je doplněná vzácnými fotografiemi, obrázky, vzory rukopisů i zajímavostmi. Toužíte po této knize? Nyní máte možnost získat ji zdarma. Ze správných odpovědí vylosujeme 3 z vás, kteří knihu obdrží. Sponzorem soutěže je nakladatelství Albatros.
Erotika ve filmu: Od mravních zásad přes cenzuru až k rozbouřenému moři I.
Erotika, milostné scény a otázka sexuality nebyly ve filmu vždy tak samozřejmé jako dnes. V současných snímcích se divák setkává s explicitně vyjádřenou erotikou. Otevřené milostné scény jsou naprosto standardní. Sexuální orientace se již nedělí na protizákonnou a legální, a tak queer motivy už nejsou pobuřující a nemravné. A sexuální deviace se stává vyhledávaným motivem nebo tématem ve filmu. Možná právě proto, že je dnešní společnost mnohem více otevřenější, než tomu bylo v hloubi minulého století, se o počátku 20. století s oblibou traduje, že to bylo období mravně čisté a sexuálně zdrženlivé. Snad panuje obecná představa, že ženy nosily pásy cudnosti a muži nepotřebovali uspokojit svou sexuální potřebu (nebo naopak). Ale kdeže!
Zvuk ve filmu
Zvuk byl součástí filmu od prvopočátku; už v kočovných biografech se používalo doprovodu piana. Později, kdy se film přestěhoval do předváděcích sálů, nahradil piano orchestr a hudební doprovod byl volen a upravován v poměru k promítanému filmu.
Antikoncepce - historie a vývoj
Antikoncepce v dávných časech byla něčím, co stálo zcela proti obecnému názoru společnosti, že rodina má mít co nejvíce dětí a hlavním posláním ženy je děti rodit. Přesto se ve Starém Zákoně píše o mužích izraelských, kteří vystupovali z lůna žen a své sémě vypouštěli na zem z vlasteneckých pohnutek. Izraelité žili v té době v porobě a nechtěli, aby se jim rodily děti, které by upadly do otroctví nepřítele.
Sbor neviditelných u filmu: 25 let maskérem
Sbor neviditelných: to zní tajemně. A je opravdu veliké tajemství v tomto pojmu: tajemství samotného filmu. Návštěvník biografu vidí film tak, jak opravdu je, ne, jak vzniká. Ale člověk, který již nahlédl za kulisy filmu – které shledával neuvěřitelně pravé – ví již o zástupech lidí s kladivy a štětci, o muži se scénářem a klapkou, měřičem světla a „šibenici“, o mužích bez titulu, kteří nejsou uvedeni v úvodních titulcích film a bez nichž by nevznikla žádný film – a jichž by nebylo ani bez filmu. To je sbor neviditelných, jež zvenčí není vůbec vidět a kteří o to ani nestojí, sloužíce filmu pokorně a oddaně. Obraťme však i na ně na chvíli reflektory své pozornosti.
Gustav Machatý - herec, scenárista i režisér
Narodil se 9. května 1901 v Praze v rodině zámožného obchodníka a majitele realit. Filmu se věnoval už od svých dvanácti let. Nedokončil ani reálné gymnázium a stal se pomocníkem promítače a klavíristou ve dvou pražských kinech.