Film a video
Smrt v sedle
Dlouhé fronty před pokladnou pražského kina „Světozor“, i na několik dní dopředu vyprodaná představení jsou – myslím – dost výmluvné pro to, že to „Smrt v sedle“ vyhrála u diváků, a zvlášť u mladých, na celé čáře.
Hudební režie – profese mezi uměním, technikou a obchodem I.
Téma hudební režie – profese mezi uměním, technikou a obchodem, myslím, dost přesně vystihuje o co vlastně v této profesi jde. Co je vlastně hudební režisér, jaká je jeho činnost, jaké spektrum pokrývá jeho práce a čemu se věnuje?
Filmové tipy – dubnové novinky od Filmexportu v trafikách
V dubnu Vám přinášíme tyto novinky na DVD. Smrt v sedle, oblíbený dobrodružný film s detektivní zápletkou, Lízin let do nebe s Zdenkou Sulanovou, která si svou nevinnou tváří a krásným zpěvem získala srdce diváků, a také film Dnes naposled, drama o smutném konci jedné veselé party z vinárny. Přejeme vám příjemnou podívanou.
Jiřina Štěpničková - představitelka vesnických dívek a žen
Narodila se 3. dubna 1912 v rodině zaměstnance pražských elektrických podniků. Od dětství milovala sport, film a divadlo. Proti otcově vůli, ale za matčiny podpory, vystudovala dramatické oddělení pražské konzervatoře, i když původně to měl být zpěv. Ještě za studií, od roku 1928, se objevovala na scéně Osvobozeného divadla, spolupracovala s režisérem Jiřím Frejkou a s E. F. Burianem a jeho voicebandem. Těsně před absolutoriem konzervatoře byla angažována Národním divadlem, v jehož činoherním souboru působila v letech 1930-36.
"Navždyspolu" - fotografie a výtvarné práce Karolíny Kameníkové a Petra Urbana
Grafický kabinet Letohrádku Ostrov je určen pro práce mladých výtvarných umělců, kteří neotřele reagují na svět kolem sebe. Vystavovali v něm např. designéři Jiří Hanek a Viktor Chalepa svůj originální projekt JOINT, propojující sociálním obsahem užitý nápojový porcelán s plakátem. Další výstava, intermediální, zase poukazovala na rozmanité závislosti dívek a mladých žen. V loňském roce prostor patřil opět designérům, využívajícím v nábytkové produkci krajinu a přírodu.
Bohumil Švarc - in memoriam
Dnes si připomeneme herce a dabéra Bohumila Švarce, který o velikonočních svátcích odešel do filmového nebe. Před dvěma roky jsme mu v našem první vydání přáli k narozeninám a teď se s ním bohužel musíme loučit. Narodil se 21. února 1926 v Praze v rodině úředníka v domě U dvou slunců, kde jeho babička podědila domovnictví přes generaci po mamince Jana Nerudy. Studovat začal na malostranské reálce, ale ke konci války byl totálně nasazen.
Výherci z březnového čísla Film a video
V březnovém čísle jste opět našli soutěžní křížovku a kvíz. Ze všech došlých odpovědí jsme vylosovali šťastné výherce a tady jsou jejich jména. Všem děkujeme za přízeň a milé dopisy, kterými jste reagovali na konec tištěné podoby. I nám je to moc líto, že se tak stalo, bohužel však v současné době nemůžeme jinak.
Vlasta Burian Král komiků
Jméno Vlasty Buriana, jednoho z našich prvních výrazných filmových komiků, je s českou komedií neodmyslitelně spjato. Není mezi námi nikdo, kdo by neviděl aspoň jeden jeho film. Jeho humorné výstupy, slovní hříčky a veselé písničky patří dnes už k českému kulturnímu dědictví. Za 33 let hrál ve dvaatřiceti filmech. Zažil slávu, o které si mnozí mohli nechat jen zdát, ale i hluboký pád přímo do bláta. Cílem této knihy - Vlasta Burian - Král komiků - není sepsat jeho životopis, nýbrž shrnout všechny jeho filmové role.
Soutěž o knihu Vlasta Burian - Král komiků UKONČENA
Líbí se vám naše soutěže? Máme pro vás další. Tentokrát hrajeme o úžasnou knihu Vlasta Burian - Král komiků, kterou napsal bohužel letos zesnulý filmový historik Karel Čáslavský. Tato publikace vás provede celou filmografií našeho významného filmového komika Vlasty Buriana prostřednictvím výstřižků z dobového tisku, historických plakátů, okřídlených citátů i vtipných filmových dialogů. Toužíte po této knize? Nyní máte možnost získat ji zdarma. Ze správných odpovědí vylosujeme 3 z vás, kteří knihu obdrží. Sponzorem soutěže je nakladatelství Fragment.
Velikonoce - "přes Velkonoc dívka sobě panenství těžko ohlídá"
Existuje několik skutečně pradávných svátků, které se slaví dodnes, i když ve zcela změněné podobě. Mezi ně patří i Velikonoce. Podle obecného povědomí začali Velikonoce slavit až křesťané jako vzpomínku na ukřižování Ježíše Krista. Není to však pravda, kořeny Velikonoc můžeme hledat v prostředí pravěkých zemědělských kultur. Pravěcí zemědělci neměli kalendář a svátky se řídily proměnami přírody. Právě proto, že jim obživu zajišťovalo pěstování obilí, byl pro ně nejdůležitějším obdobím konec zimy a příchod nového jara. Oslava probouzející se přírody však neměla (na rozdíl od oslav slunovratů) přesný termín.