Film a video
Stereofonie a stereoskopický film
Umělecké využití stereofonie: Včera se naši otcové nesmírně bavili, když pán od cestovního biografu výstižně doplňoval obraz na plátnech kin mlasknutím polibku nebo políčku, dramatickým výstřelem ze špuntovky nebo velebným zvoněním zvonů imitovaným kusem kolejnice, což mohlo právě tak dobře značit bušení perlíku Lešetínského kováře, a to vše navíc doprovázel chrčivý gramofon předehrou k „Orfeu v podsvětí“ či Ketélbeyovým „Na perském trhu“.
Hotel Internacional (dnes Crowne Plaza)
Víte, která budova byla tou nejvyšší v naší republice na konci 50. let? A která je svým vzhledem snad nejúžeji ze všech staveb spjatá právě se specifickým stylem 50. let – socialistickým realismem v architektuře? Je to budova hotelu Internacional v pražské Podbabě, jejíž špice s pěticípou hvězdou se objevuje v mnoha záběrech filmu Šakalí léta (režie Jan Hřebejk, 1993), ale nejenom v něm. V Příbězích obyčejného šílenství (režie Petr Zelenka, 2005) si můžeme prohlédnout interiér kavárny, ze starších filmů, v nichž se odehrává část děje právě v tomto hotelu, jmenujme například komedii Král Králů (režie Martin Frič, 1963).
Režisér exteriérů: Miroslav Krňanský
Narodil se v Holešovicích a strávil dětská léta na Letné ve společnosti černého a divokého chlapce, s kterým ho mělo až do mužských let vázati nejen úzké přátelství, ale i povolání: Gustava Machatého. S divadlem přišel do styku již jako hoch, když dostal darem krásné a velké loutkové divadlo. Tady byl po prvé režisérem, tady přišel po prvé do styku s herci, ještě jen dřevěnými. Od loutkového divadla přešel však brzy k divadlu skutečnému, v místním divadle holešovickém – Uranii. Byl ztracen od té chvíle,kdy po prvé cítil vůni kulis a viděl zvedati před sebou oponu do nedozírné výše a odhalovati obecenstvo, zprvu napjaté očekáváním a zaujaté, po konci tleskající a oslavné. Hrál tu po prvé v pohádce o „Sněhurce a sedmi trpaslících“, ve které zahrál nejmenšího trpaslíka. Nemluvil sice, mimicky byla však jeho role velmi důležitá.
Luděk Munzar - herec, recitátor a dabér
Narodil se 20. března 1933 v Nové Včelnici u Kamenice nad Lipou, avšak dětství prožil ve Smiřicích u Hradce Králové. Absolvoval obchodní akademii, chtěl být vojenským letcem, ale už za středoškolských studií hrál jako ochotník v Hradci Králové divadlo, a to také nakonec zvítězilo. V letech 1952-56 studoval herectví na pražské DAMU, kde byl žákem prof. Vítězslava Vejražky. Po jedné sezóně v Městském divadle v Mladé Boleslavi byl roku 1957 angažován Otomarem Krejčou do činohry Národního divadla. Stal se tu představitelem mladých nezkrotných mužů ve velkých rolích domácího i světového repertoáru a postupně vyzrál v představitele nesentimentálních mužských typů s bystrým intelektem a pevnou vůlí k činům. Jako herci se mu stal vlastním střídmý projev, potlačující nepodstatné detaily.
Historický žánr v podruží rétoriky 50. let 20. století
V Československém filmovém průmyslu byl v první polovině 20. století historický film minoritním žánrem, přičemž s nástupem synchronního zvuku produkce těchto filmů ještě o něco klesla. Pro ujasnění, které filmy vznikaly přibližně do roku 1945, lze kategorizovat snímky do třech koncepcí. Koncepce autentizace, jež je příkladná svou snahou o věrné a původní (autentické) zpracování prostředí, zápletek či historické události; to se děje např. ve filmech Otakara Vávry Rozina sebranec z roku 1945 nebo Cech panen kutnohorských z roku 1938.
Muzeum Karla Zemana zahajuje cyklus přednášek
Muzeum Karla Zemana zahajuje cyklus přednášek věnovaný tvorbě Karla Zemana, trikovým technikám a technologiím a animaci. Jako první odkrývaje zákulisí filmového triku v Čechách i ve světě 20. 4. 2013 Boris Masník.
Válečné období v módě třicátých let
Po zlatých a divokých dvacátých letech nastalo desetiletí elegance. Vše směřovalo k zjednodušení a obdivu moderní doby. Styly jako art deco a kubismus, či stavby revolučního architekta Le Corbusiera ovlivňovaly nejen bydlení a smysl pro funkčnost, ale i módu. Doba byla politicky složitá, poznamenaná v r. 1929 krachem na newyorské burze, nezaměstnaností milionů lidí a pokračující druhou světovou válkou, ale také i rozvojem filmového průmyslu.
Crossing Lines a Klauni
V České republice se neustále produkují audiovizuální projekty a je docela zajímavé sledovat, jak se postupně smývá vrstva rozdílu, zda se jedná o český, evropský nebo americký projekt. Globalizace jede na plné obrátky a filmaři zkrátka točí a točí.
Trochu techniky: Jak se synchronisuje film
Bylo již mnohokrát psáno o tom, co to stojí námahy a práce, připravit film k předvádění. Když jsem si to všechno přečetla, vešla jsem jako úplný laik do ateliéru a požádala šéfa kopírny, aby mi to ještě jednou názorně vysvětlil. Jelikož tedy můj článek nepochází od odborníka, nebude přetížen čísly a problémy, které by ostatně čtenáře filmového časopisu ani mnoho nezajímaly.
Oldřich Nový – bonviván i ušlápnutý úředníček
Narodil se 7. srpna 1899 v Praze v rodině s bohatými divadelními tradicemi. Vyučil se nejprve typografem a v divadelních začátcích ho podporoval jeho strýc, herec Miloš Nový, člen Národního divadla. Hrál nejprve s ochotníky a svou uměleckou dráhu zahájil za 1. světové války v pražských kabaretech. Po válce hrál rok v Moravské Ostravě a odtud přešel v roce 1919 do Zemského divadla v Brně, kde byl hercem v činohře i operetě, režisérem a posléze i šéfem operety, který systematicky podporoval vznik domácí zpěvoherní produkce.