Film a video
Nezapomínejme na Jiřího Trnku!
Dne 24. února 2012 jsme si připomněli sté výročí narození malíře, jehož ilustrace provázejí do života již několik generací nejmenších vnímatelů. Na jeho kdysi stejně tak oblíbené a oslavované animované filmy však usedá v archivu prach.
Nataša Tanská – nezapomenutelná Barunka z Babičky a mnohem víc
Vlastním jménem Natalie se narodila 30. prosince 1929 v Praze v rodině rusko-estonského původu. Dětství prožila ve Zlíně. Zde si jí také v průběhu I. filmových žní na plovárně povšiml ředitel Lucernafilmu Vilém Brož a doporučil ji režiséru Františku Čápovi do role Barunky v jeho připravované adaptaci Babičky. Tou se potom vepsala do historie českého filmu jako jedna z nejkrásnějších dětských postav. O rok později vytvořila další dětskou roli v Čápově melodramatu Preludium, kde byla její babičkou opět Terezie Brzková. Třetí podobnou roli prý už odmítla.
Prezidentská vila v areálu Vystrkov
Každý, kdo zhlédl film Válka barev (1995, režie Filip Renč), si jistě vybavuje psychedelické místo divokých večírků, v zarostlé a neupravené zahradě s chátrající, a přesto elegantní vilou. Vila se objeví ve filmu hned v páté minutě. Hlavní postava fotografa, jehož zde hraje Lukáš Vaculík, v její blízkosti spatří z ultralehkého letadla dva muže, z nichž jeden na druhého míří pistolí. Tato stavba se krátce objevila i v jiných snímcích, nikde se však atmosféra místa neprojevila tak silně a nehrála tak démonickou roli, jako v tomto porevolučním filmu.
Městečko na boží dlani
Novinář a spisovatel Jan Drda si získal popularitu hned prvním románem, který nazval Městečko na dlani a vydal v roce 1940. Pětadvacetiletý autor se zaujetím představuje rázovité a rozšafné obyvatele rodného Příbramska, poutavě přibližuje činy všech těch horníků, drobných řemeslníků, sedláků a obchodníků.
Rudolf II. – duševně nemocný panovník
Rudolf II. byl posledním císařem, který si za své sídlo zvolil Prahu. Ta se díky jeho dvoru stala před třicetiletou válkou skutečnou metropolí a centrem zemí na sever od Alp. Na druhou stranu to byl panovník, který svým lavírováním v náboženských otázkách situaci v habsburské monarchii jen zhoršil, a mnohé jeho kroky ve svém důsledku vedly k vypuknutí třicetileté války. Navíc nebyl zdaleka tak příjemným mužem, jak ho ve filmu Císařův pekař nezapomenutelně ztvárnil Jan Werich. K stáru totiž trpěl duševní chorobou.
Ostře sledované filmové vlaky
Nový úžasný vynález - kinematograf přijel za diváky vlakem. Vůbec první snímek, který vynálezci bratři Lumièrové veřejně promítli 28. prosince 1895, se jmenoval Příjezd vlaku do stanice. Lokomotiva, která se blížila velkou rychlostí ke kameře a vlastně i k divákům, je tak vyděsila, že někteří utekli ze sedadel. Také čeští filmaři rádi obsazují do svých filmů elegantní a půvabné hvězdy – vlaky. Připomeňme si několik ostře sledovaných filmových mašinek.
Štědrý měsíc
Už jsou tu zase! Vánoce, svátky, které máme ze všech nejraději a na které se tolik těšíme i přesto, že nám pěkně vyhánějí peníze z kapes. V tu dobu i zatvrzelá srdce jihnou a lidé chvíli zapomínají na zášť a zlobu mezi sebou. Kouzlo klidu a pohody zazáří při vánočním stromku, kdy jsou většinou všichni členové rodiny pohromadě. Vyjádřením radosti a lásky jsou právě dárečky pod stromkem.
Pokoj lidem dobré vůle na zemi!
Vánoce jsou svátkem, který v zimním čase po celá staletí hluboce ovlivňoval život celé křesťanské Evropy. A ovlivňuje náš život i dneska. Stačí se jen podívat na nabídky obchodů, horečnaté nákupy a nedočkavé tváře dětí. Téměř všichni cítíme zvláštní rozechvění, dáváme si předsevzetí, že budeme lepší. A takový byl smysl Vánoc od nejstarších časů. Půvabná legenda o narození bezbranného dítěte, které se mělo stát Spasitelem všech, kteří v něj uvěří, má v sobě zvláštní sílu, která po staletí fascinovala celé generace lidí.
Zima ve filmu i na horách
Při vyslovení těchto tří pojmů se najde málokdo, koho by nenapadl Jaroslav Marvan ve filmu Anděl na horách, věčně ubručený revizor Dopravních podniků, který na zasněžených horách zažije tolik příhod, kolik se mu jich nepodařilo zažít za několik let. Méně známí už jsou Tři muži ve sněhu režiséra Slavínského či o rok starší film Důvod k rozvodu. I když na Oldřicha Nového, hledajícího v závěji svou první prací získanou bankovku, se také nezapomíná.
Ján Kadár a Elmar Klos
Touha zvaná Anada z roku 1969 je posledním filmem, který společně natočili tito dva režiséři. Jejich nejslavnějším dílem je ovšem ten předposlední, Oscarem dekorovaný Obchod na korze. Potřebovali sedmnáct roků, aby natočili celkem osm společných filmů. Mohlo jich být víc, ale kvůli tvůrčím prohřeškům nesměli několik roků filmovat. A některé jejich projekty, dovedené až do fáze technického scénáře, nemohly být realizovány; buď byly ve své době ideologicky nevhodné, nebo u těch mezinárodních nakonec chyběly peníze.