Vila Beno Kabáta

V malé obci Dobříň blízko Roudnice nad Labem stojí vila, spojená se životem nedávno zesnulé herečky Zity Kabátové. Majitelem byl totiž její otec – významný pražský meziválečný stavitel Beno Kabát.

„Letní byt“ Kabátových

Rodina Kabátových – matka Anna, otec Beno a malá Zita žili sice po většinu roku v Praze, na léto se však přesouvali jako i jiné pražské zámožné rodiny na „letní byt“. Ten dobříňský vybudovala rodina v letech 1926–27, zřejmě podle návrhu samotného Bena Kabáta. Pro vilu našel rozsáhlý pozemek, odtržený od  statní venkovské zástavby tratí. Vila se ihned stala nejmodernějším objektem v obci, svou konstrukcí (cihla a železobetonové stropy), rozvody pitné vody, topením, koupelnou apod. vysoce přesahovala obytné kvality tradičních stavení. Nejen samotný dům, ale i zahrada musely udivovat tehdejší místní občany. Až do vypuknutí druhé světové války byla vila a její zahrada svědky mnoha společenských událostí, návštěv pražských herců. Mimo jiné prý do Dobříně přijel až z Prahy na kole Vlasta Burian, a to s celým ansámblem Divadla Vlasty Buriana. Sám celou skupinu vedl a hlasitě přitom houkal na houkačku.

Dům a zahrada

Samotný dům neodpovídá vzhledem funkcionalistickým vilám, jaké si nechali postavit v Praze například Lída Baarová nebo Martin Frič. Jedná se spíše o jakousi syntézu tradičního a současného. Dům má sice ploché střechy a vykazuje i další znaky poučení tehdejší funkcionalistickou estetikou, stavitel však neupustil od zdobných říms, prolamování zábradlí balkonu, zaoblených arkýřů. Beno Kabát patřil ke starší generaci, preferoval proto zřejmě tradiční styl architektury, jako stavitel však byl jistě o současných tendencích dobře poučen a chtěl je tedy při stavbě využít. Vila tak vykazuje asymetrickou kompozici, ale například vstupní část je tvarována velmi tradičně, symetricky s honosným nástupním schodištěm a terasou, tvořící téměř neorenesanční portikus.

Vstup do domu se otevíral prostornou centrální halou, k ní přiléhaly hudební koutek, pracovna majitele, jídelna a společenská místnost, sociální zařízení,  kuchyň a pokoj pro služebnou s úklidovou komorou. Po dřevěném schodišti bylo možné vystoupat do prvního patra s ložnicí, pokojem Zity Kabátové a pokojem pro hosty.

Velkým lákadlem byla pečlivě upravovaná zahrada, skýtající mnohá překvapení. V roce 1929 se do domu nastěhovala rodina pana Leopolda Kvintuse, zahradníka, který o zeleň celoročně pečoval. Na zahradě, těsně u domu, stával vytápěný skleník, u něj pak malá betonová bouda s betonovým pejskem. Pod lípou se nacházel bazén se soškou dvou malých chlapců, před vchodem pak betonová kruhová nádoba na květy, kterou nesly tři sochy malých chlapců. U nádoby se vstupovalo na můstek, vedoucí k zahradní fontáně s mělkým bazénkem s rybičkami. U fontány stála socha ženy, symbol Jezera, v samotné fontáně byl pak ukryt poklad – truhla se zakládací listinou, kde autor Beno Kabát mimo jiné píše: „Tento list vkládám v upomínku na založení této zahrady s malým sadem, vilou a garáží.. Založení zahrady a sadu jakož i vily projektoval a vedl jsem sám a sice vše pro mou dcerušku Zitu, které všechnu námahu i starost věnuji.“ Dále zahrada nabízela i minizoologický koutek s domkem pro medvěda, vodním mlýnem, hradbami a nádržkami nebo betonový přístřešek ve formě vysokého vykotlaného pařezu. Část pozemku byla využita pro ovocné stromy a pěstování zeleniny, další část jako park se vzácnými jehličnany. Dny návštěvníkům zpříjemňovaly také tenisové kurty s besídkou.

Poválečné osudy

Již za druhé světové války přestala vila sloužit rodině Kabátových. Střídali se zde příslušníci německé armády, ke konci války po osvobození sovětskou armádou zde byl zřízen polní lazaret a vojenské velení. Po skončení války propadla polovina vily pro zadluženost majitele státu, druhou půlku prodala Zita Kabátová místnímu podnikateli Zalabákovi. V této době došlo k probourání dvou velkých oken nad vchodem do suterénu. Po smrti podnikatele Zalabáka v roce 1948 propadla celá vila státu. Vila chátrala a pozemek se měnil v zarostlou džungli. Navíc pozemek byl v majetku jiného vlastníka než vila patřící státu. Samotná vila pak prošla různými druhy využití – jako obecní úřad, knihovna, mandlovna, nouzový bytový fond, mateřská školka. Valná většina původních interiérů byla v tomto historickém veletoči ztracena, stejně jako naprosto zanikla původní zahrada. V roce 1992 prodala obec budovu i pozemek soukromému majiteli pod podmínkou citlivé rekonstrukce.

Během 90. let byla budova opravena, zahrada pročištěna a dnes slouží jako reprezentativní sídlo soukromé firmy. Stejně jako u jiných objektů lze jen litovat, že již nikdy neuvidíme na vlastní oči původní zahradu v její rozmanitosti i jisté rozmarnosti. Objekt je ale díky rozumnému přístupu obce i nového majitele zachován a ve svém vnějším vzhledu i interiérech změněn jen málo, můžeme se tedy stále těšit z hodnoty domu, ve kterém trávila dny na „letním bytě“ slavná česká herečka Zita Kabátová.

Děkuji obci Dobříň, zejména panu starostovi Miroslavu Kvintusovi.

ADRESA VILY:

Dobříň 118, 1926–27, autor návrhu zřejmě Beno Kabát

FOTO: soukromý archiv Miroslava Kvintuse

FOTOGALERIE

Pro zobrazení fotogalerie klikněte na obrázek.