Josef Rovenský - stál na rozhraní němého a zvukového filmu

Narodil se 17. dubna 1894 v Praze jako syn majitele pohřebního ústavu. Po neúspěšných studiích odešel k divadlu, pro které jej soukromě připravoval Karel Želenský. Začínal u kočovných společností a první angažmá získal v plzeňském divadle, kde působil několik let. Už jako známý herec se vrátil do Prahy, vystupoval v kabaretech Červená sedma, Rokoko a v excentrickém Bum, hrál v Burianově divadle, v Divadle komedie a na Longenově Revoluční scéně (1919-22).

Na divadle mu ale velké dramatické role byly odepřeny, a tak se je pokusil najít před filmovou kamerou. Před tou se poprvé objevil ještě před 1. světovou válkou v roce 1914 v komedii režiséra Antonína Pecha Zamilovaná tchyně. Ještě za války si zahrál v další komedii, v Učiteli orientálních jazyků režiséra J. S. Kolára. Následovaly téměř čtyři desítky rolí v němých filmech Oldřicha Kmínka, Rudolfa Měšťáka, Josefa Medeotti-Boháče, Svatopluka Innemanna, M. J. Krňanského a Martina Friče. Větší či menší role si pochopitelně vyhradil i ve většině němých filmů, které sám natáčel (např. Setřelé písmo, Tulákovo srdce, Dům ztraceného štěstí, Životem vedla je láska).

Významnou pro něj tehdy byla zejména spolupráce s režisérem Karlem Lamačem, který mu poskytl náročné herecké příležitosti ve svých filmech Akord smrti (1919), Drvoštěp (1922), Bílý ráj (1924) nebo v česko-německé koprodukci natočených snímcích Hřích (1928) a Hříchy lásky (1929). Oba poslední zmíněné tituly způsobily, že byl angažován pro několik filmů německých režisérů, z nichž nejvýznamnějším se stal v Rakousku natočený Tagebuch einer Verlorenen (Deník ztracené, 1929) režiséra G. W. Pabsta. Rovenský začal být dokonce označován přízvisky český Jannigs nebo český Wegener.

Jako představitel realistického herectví stál na rozhraní němého a zvukového filmu na vrcholu své popularity. Hrál ve všech prvních českých zvukových filmech, v nichž  k těm  nejvýznamnějším patřila role vraha Prokůpka v Tonce Šibenici režiséra Karla Antona (1930) nebo poštmistr ve Fričově adaptaci Gogolova Revizora (1933). Z více než třiceti dalších postav a postaviček jich však většina upadla v zapomenutí. Na pozdějším poklesu jeho herecké popularity se podepsala i choroba nosní sliznice, kdy mužnému krasavci hrozila deformace obličeje.

Jako filmový režisér debutoval už v roce 1920 dramatem Komediantka, jehož scénář napsal ve spolupráci se svým partnerem z kabaretů Václavem Wassermanem. Svá nejlepší díla ale natočil až ve zvukové éře v první polovině 30. let. Tím nejvýznamnějším se stala Řeka (1933), lyrický příběh mladičkých hrdinů, odehrávající se v kouzelné přírodě Posázaví. Film získal Čestné uznání na MFF v Benátkách 1934 a byl promítán ve více než třiceti zemích světa. Dalším velkým úspěchem byla jeho adaptace hry bratří Mrštíků Maryša (1935). Byla prohlášena za nejlepší český film roku a získala medaili na MFF v Benátkách 1936.

Po velkém úspěchu a mezinárodním ohlasu Maryši byl pozván do Rakouska, kde v roce 1936 natočil kostýmní film Manja Valewska (Marja Valevská) – křestní jméno titulní hrdinky mělo skutečně v českém překladu odlišnou podobu. O rok později začal natáčet v Berlíně film podle románu Knuta Hamsuna Pan, ale pro neshody s německou stranou a špatný zdravotní stav film nedokončil a vrátil se do vlasti. Zde se pustil do adaptací románů Josefa Kopty Hlídač č. 47 a Marie Majerové Panenství. Znovu ale onemocněl a ještě před dokončením snímku Hlídač č. 47 a hned druhý natáčecí den filmu Panenství podlehl dlouhodobé nemoci a 5. listopadu 1937 v Praze zemřel.

Hlídače č. 47 dokončil Jan Sviták a roztočeného filmu Panenství se po krátkém přerušení ujal scenárista a debutující režisér Otakar Vávra. V roce 1941 režisér František Čáp ještě zrealizoval starší Rovenského námět pod názvem Preludium.

Josef Rovenský se řadí k zakladatelským osobnostem našeho filmu. Byl předním filmovým hercem němé éry a patřil k nejlepším režisérům první poloviny 30. let.

Filmografie:

1914    He: ZAMILOVANÁ TCHYNĚ

1918    He: UČITEL ORIENTÁLNÍCH JAZYKŮ

1919    He: AKORD SMRTI / He: OKLAMANÝ HYPNOTISÉR SWENGALI (Ferenc hypnotisér)

1920    He: ČERVENÁ KARKULKA / He: TAM NA HORÁCH (Česká láska) / N, Sc, R: KOMEDIANTKA / R, He: SETŘELÉ PÍSMO (Tajemství staré knihy)

1921    He: CESTY K VÝŠINÁM / R, He: DĚTI OSUDU / He: ROZTRŽENÉ FOTO

1922    He: DRVOŠTĚP (Zázračná léčba Dra. Jenkinse) / R, He: TULÁKOVO SRDCE (Osudy schovanky) / He: VENOUŠEK A STÁZIČKA

1923    He: TU TEN KÁMEN (Kterak láskou možno v mžiku vzplanout třeba k nebožtíku)

1924    He: BÍLÝ RÁJ

1926    He: DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK / He: PANTÁTA BEZOUŠEK / He: PŘÍBĚH JEDNOHO DNE / He: SVÉHLAVIČKA / He: ŠVEJK NA FRONTĚ

1927    Sc, R, He: DŮM ZTRACENÉHO ŠTĚSTÍ / He: KVĚT ZE ŠUMAVY (Květ Šumavy) / He: SEXTÁNKA / He: ŠVEJK V CIVILU

1928    He: HŘÍCH / He: KAINOVO ZNAMENÍ (Ve spárech hříšné ženy) / He: OSUDNÉ NOCI / He: PÁTER VOJTĚCH / He: POHORSKÁ VESNICE / He: U SVATÉHO MATĚJE, KDYŽ SE SLUNKO ZASMĚJE / Sc, R, He: ŽIVOTEM VEDLA JE LÁSKA

1929    He: ANDĚLÍČKÁŘKA / He: DENÍK ZTRACENÉ (Tagebuch einer Verlorener) / He: HŘÍCHY LÁSKY / He: CHUDÁ HOLKA / He: KDYŽ VALČÍK ZNÍ / He: PASÁK HOLEK / He: PLUKOVNÍK ŠVEC / He: PRAŽSKÝ MONTE CHRISTO / He: STARÝ HŘÍCH / He: SVATÝ VÁCLAV / He: VOLÁNÍ SEVERU (Der Ruf des Nordens)

1930    He: C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK / He: FIDLOVAČKA / He: CHUDÝ OTEC, BOHATÝ SYN / He: KDYŽ STRUNY LKAJÍ / He: LIDÉ V BOUŘI (Ein Mädel von der Reeperbahn) / He: NEPOČESTNÁ ŽENA / He: TONKA ŠIBENICE / He: ZA RODNOU HROUDU

1931    He: AFÉRA PLUKOVNÍKA REDLA / He: DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK / He: LOUPEŽNÍK / He: MILÁČEK PLUKU / He: ON A JEHO SESTRA / He: PSOHLAVCI / He: TO NEZNÁTE HADIMRŠKU / He: TŘETÍ ROTA

1932    He: FUNEBRÁK / He: LELÍČEK VE SLUŽBÁCH SHERLOCKA HOLMESA / He: MALOSTRANŠTÍ MUŠKETÝŘI / He: PEPINA REJHOLCOVÁ / He: RŮŽOVÉ KOMBINÉ / He: SESTRA ANGELIKA / He: ŠENKÝŘKA „U DIVOKÉ KRÁSY“

1933    He: DCERA PLUKU (La Fille du régiment) / He: DIAGNOSA X / He: POBOČNÍK JEHO VÝSOSTI / He: REVIZOR / He: ROZMARY MLÁDÍ / Sc, R, He: ŘEKA / He: S VYLOUČENÍM VEŘEJNOSTI / He: STRÝČEK Z AMERIKY / He: ŠTVANÍ LIDÉ (Zatykač Z-48)

1934    R, He: ZA RANNÍCH ČERVÁNKŮ / N, Sc, R: TATRANSKÁ ROMANCE (Píseň domova) / N: ŽIVOT VOJENSKÝ – ŽIVOT VESELÝ

1935    Sc, R, Ko: MARYŠA

1936    He: TRHANI / R: MARJA VALEVSKÁ (Manja Valewska) 

1937    R: HLÍDAČ Č. 47 / Sc: DOBRODRUŽSTVÍ PORUČÍKA GLAHNA

1941    N: PRELUDIUM

Tučně zvýrazněné filmy si můžete zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.

Vysvětlivky:

N – námět
Sc – scénář
Ko – komentář
R – režie
He – herec