Marcela Sedláčková, ta druhá „Gollová“

Co spojuje krásnou dívku na fotografii s hvězdou stříbrného plátna Natašou Gollovou? Není to jen bezelstný úsměv a hravé plamínky v jejich očích. Nataša Gollová a Marcela Sedláčková sdílejí víc než to. Jejich otcem byl známý právník, vlastenec a lidumil František Xaver Hodáč. Kromě toho sdílely obě herečky, ač jedna úspěšnější než ta druhá, podobný osud zahalený do alkoholového oparu a protknutý několika nešťastnými láskami s těmi nesprávnými muži…

Jedno lidské selhání

S maminkou Marcely, herečkou Národního divadla Annou Sedláčkovou, zažil F.X. Hodáč románek v době, kdy se z malé Našky, jak jí s oblibou říkávali, stávala velká slečna. Anna Sedláčková byla půvabnou ženou, na kterou pamětníci vzpomínali s tím, že z ní sálala živočišnost a silná přitažlivost. Dokonce byla první českou herečkou, která na jevišti diváky překvapila tím, že byla oděná pouze do šortek. Není proto divu, že ani vzorný otec rodiny jejím svodům neodolal.

Krása ani talent nestačily

Z jejich krátké lásky vzešla dcera stejně krásná a talentovaná jako její matka, která diváci neřekli jinak než „Andula.“ K profesionální herecké dráze ji přivedla matka a Marcela měla všechny předpoklady stát se úspěšnou herečkou. Měla umělecké kořeny, po matce zdědila nejen to, ale i krásnou šlechtickou tvář, štíhlou postava a elegantní chování a vystupování, které by se tak dobře dalo uplatnit v tehdejší české kinematografii. Její matka ji nejdřív zaměstnala ve svém divadle, poté hrála na několika jiných pražských scénách. Na plátně se ale poprvé objevila až po válce. Na rozdíl od své matky, která po několika neúspěšných pokusech u němého filmu filmování vzdala, se jí docela dařilo. Debutovala v Krškově komedii Řeka čaruje. Dále se mihla ve Fričově 13. revíru, Cikánově Lavině nebo v Hostinci "U kamenného stolu".

Trpký konec

Celkem si zahrála v 16 filmech, třeba i v Anděl na horách, Byl jednou jeden král nebo v Dobrém vojáku Švejkovi. Její začínající kariéra ale vzala rychlý konec. Všechny jmenované filmy stihla do svého zatčení v roce 1949, kdy se musela vzdát herectví kvůli domnělému pomáhání k útěku za hranice. Čekal ji tehdy dvanáctiletý trest…

I přesto se na ni usmálo štěstí a dočkala se amnestie prezidenta Zápotockého v roce 1953. Hrála v Československém filmovém studiu a Pražské estrádě, umělecká činnost ji však byla znemožňována a její štěstí trvalo jen krátce. Po několika přímluvách hrála například v Národním divadle, ale hodně pila, a tak kvůli svým malérům musela odejít.

{youtube}cm1rflDSi8c{/youtube}

Historie se opakuje

Nedařilo se jí ani v osobním životě, historie se bohužel opakovala, když se Marcela na několik let zapletla se ženatým mužem. Ani její matka na tom nebyla líp, zabavili jí její milované divadlo a v roce 1967 nešťastnou náhodou umírá pod koly motocyklu. Dál se Marcela protlouká, jak může. Živila se třeba jako metařka a žila v bídě a bez prostředků. Marcela proto na nic nečeká a po uvolnění hranic v roce 1968 emigruje se svým partnerem a taktéž hercem Soběslavem Sejkem do Švýcarska. Oba se ale za rok vrací a v roce 1969 Marcela umírá. Její smrt je dodnes zastřena tajemstvím. Hovoří se o přemíře alkoholu, který se stal osudným i pro její slavnější sestru Natašu nebo o sebevraždě kvůli nešťastné lásce. Ironií osudu bylo, že kdyby žila, mohla za pár let zdědit majetek ve Švýcarsku.

Zdroj: csfd.cz, Černobílé vzpomínání Nataša Gollová, A.Cibulka