Filmová maminka Růžena Nasková
Filmová tvorba této české herečky není nikterak rozsáhlá. Za celý svůj život natočila jen 18 filmů. Ale všech se zhostila se svou obvyklou pečlivostí a nasazením. Jaká byla její filmová kariéra? A jak na ni po letech vzpomínala sama Nasková?
Jak to všechno začalo
Růžena Nasková se narodila 28. listopadu 1884 do rodiny úředníka. O divadle snila už od dětství, ale, jak to tak bývá, otec s „komedianstvím“ nesouhlasil. Až po jeho smrti se naplno začala věnovat herectví a zpěvu. Zkušenosti nasbírala u ochotníků a vypracovala se na členku Národního divadla, kde působila až do roku 1955.
Role komické i tragické
Hrála role tragické i komické, ale nejvíce ji vyhovovali role aristokratických žen, ke kterým byla přímo zrozena a předurčena svou mohutnou postavou a přirozenou noblesou. Postupně se vypracovala na role hrdinek a rozšafných matek. Poprvé se ve filmu objevila v roce 1915 v grotesce Ahasver, kde ztvárnila bohémskou malířku. Pravidelně se na filmovém plátně začala objevovat až v letech třicátých.
Ve filmu často hrála vedlejší role babiček, tetiček a matek, které oplývají moudrostí, vtipem i sebeironií. Nasková ve své knize „Jak šel život“ vzpomínala: „Herecký obor maminek a babiček je zdánlivě nenáročný. Nevyžaduje mládí ani krásy, ale zároveň je ochuzen o to vše, čím se získává zájem a srdce diváků. Maminky a babičky stojí stranou opodál, obyčejně se už neúčastní životního vření. A to je škoda, neboť maminky a babičky jsou přístav bezpečí, studnice soucitu a pochopení, k nim lze utéct právě z toho víru, na který se dívají zdálky. A to je právě krásný a povznášející úkol herečky, která je ztělesňuje: dodat jim závažnosti a zajímavosti, aby je ať už s úsměvem nebo v slzách, pozvedla na stejný stupeň diváckého zájmu.“
Osudové role
A že se jí to dařilo! Nezapomenutelná byla jako Anna Svojanová v Kvočně (1937), staromódní tetička Růženka v Příklady táhnou (1939) nebo v její životní roli Vilemíny Balvínové v dramatu Kouzelný dům (1939). A byla nejen talentovaná, ale i laskavá a obvyklá řevnivost mezi herečkami jí byla cizí. Původně měla hrát legendární Babičku ve stejnojmenném filmu Františka Čápa. Mohla to být její životní role, ale sama upozornila na Terezii Brzkovou, která nakonec roli získala.
A co o své filmové kariéře říkala Nasková ve své knize? „Divadlo vyplnilo největší část mého života. Oč tedy později přišel film, tím intenzivněji jsem musela pracovat, abych splynula i s touto složkou umění, kterému se toužím vzdát i druhou půlkou svého srdce, protože si toho zasluhuje pro lásku, kterou získalo v nejširších vrstvách lidí, a protože tím násobím v sobě to, co chce být ještě vysloveno.“
Rozhlasová éra
Těžká nemoc ji zabránila účinkovat ve filmu a musela opustit i divadlo. Ale přesto se nevzdávala! Útěchou jí bylo namlouvání národní klasiky v rozhlase. Namluvila například román Babička nebo Staré pověsti české. V roce 1940 napsala vzpomínkovou knížku „Jak šel život“, kterou vydala za okupace a měla takový úspěch, že se roku 1965 dočkala desátého vydání.
Za svoji hereckou tvorbu Růžena Nasková získala v roce 1931 Státní cenu, tituly Národní umělkyně (1947) a Řádu práce (1953). Tato veliká herečka zemřela 17. června 1960 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti šesti let.
Zdroj: wikipedia.cz, csfd.cz, Růžena Nasková – Jak šel život