Česká Brigitte Bardot Olga Schoberová

Olga Schoberová neměla ambice stát se herečkou. Postrádala také predispozice, které by ji k herectví vedly, matka i otec byly úředníky a umělecky se nijak nerozvíjeli. Po vystudování střední školy ekonomické začala Olga pracovat jako fakturantka v pražské firmě Technomat, v níž se vyráběly žárovky a elektronické součástky.

Její sestra Eva se živila jako modelka a příležitostná herečka vedlejších a epizodních rolí, a tak se stalo Olze osudným, že svou sestru jednou nahradila při fotografování. A jelikož se od té doby k fotografování jako možnosti přivydělat si peníze vracela, mohl ji tehdejší socialistický občan spatřit například na plakátu propagující plzeňské pivo. Tím dostala nejen sebe, ale také svou krásu a vnady, do povědomí veřejnosti a díky tomu se jí otevřely dveře do českého filmu.

Svůj herecký debut si odbyla ve filmu Bylo nás deset, jehož režisér Antonín Kachlík musel Olgu přemlouvat, aby part přijala. Film tedy nelákal jen na tehdejší oblíbence Suchého se Šlitrem, ale také na „českou Bardotku“ Olgu Schoberovou. Olga však do té doby před kamerou nestála, a protože neuměla správně mluvit, musela být nadabována Evou Klepáčovou, jež v 60. letech často dabovala své herecké kolegyně. V malých rolích téhož roku, tedy 1963, se Schoberová objevila ve filmech Ikarie XB 1 a Náboj.

Další epizodní roli přijala v roce 1964 ve snímku Karla Zemana Bláznova kronika. Tento rok byl ovšem pro Olgu přelomovým, neboť byla pozvána na konkurs do filmu Limonádový Joe aneb Koňská opera. Byla přesvědčena, že nemůže uspět, jenže, jak se ukázalo, opak byl pravdou. Ve filmu sehrála roli dívky Winnifred propagující nealkoholickou Kolalokovu limonádu a tato role jí přinesla to, o čem se mohlo profesionálním herečkám ze socialistického Československa a vůbec ze zemí celého východního bloku pouze zdát, a sice dostat se v rámci své profese za železnou oponu. Filmexport doslova použil Olgu Schoberovou jako vývozní artikl a následně byla angažována pro několik zahraničních filmů. Tři z nich byly dokonce natočeny v barrandovských ateliérech, kriminální příběh Tajemství čínského karafiátu a westerny Die schwarzen Adler von Santa Fe a Zlatokopové z Arkansasu. V těchto filmech hrála po boku svého pozdějšího manžela, amerického herce a kaskadéra Brada Harrise. Ve čtvrtém filmu, Graf Bobby, der Schrecken des wilden Westens rakouské produkce, vytvořila Olga hlavní ženskou roli a jejím hereckým partnerem byl tehdy populární rakouský herec a zpěvák Peter Alexander.

V roce 1966 se vrátila do Československa, aby natočila několik snímků. Komedii Miroslava Hubáčka Flám v hlavní roli s Milošem Kopeckým; detektivku Ivo Tomana Slečny přijdou později, v níž Olga ztvárnila vedlejší roli prostitutky; a komiksovou parodii Václava Vorlíčka Kdo chce zabít Jessii?. Na posledním jmenovaném filmu spolupracoval jako výtvarník kreslíř Kája Saudek, který byl přítelem Olgy Schoberové ještě předtím, než se dostala k filmu, a byl to údajně on, kdo Olze poradil, aby si obarvila vlasy na blond.

Olga po tomto filmu opět putovala do zahraničí. Ztvárnila několik malých rolí, a to ve francouzsko-italsko-jugoslávském snímku 25. hodina s Anthony Quinnem v hlavní úloze a ve špionážním filmu ze série o agentovi „komisaři X“ Kommissar X - Drei grüne Hunde. Ústřední role ztvárnila v italských eroticky laděných historických filmech Lucrezia Borgia, l'amante del tavolo a La Calde notti di Poppea a zejména v pokračování filmu She britského studia Hammer Production s názvem Její pomsta. V tomto snímku nahradila opěvovanou herečku Ursulu Andress, která z neznámých důvodů odmítla podepsat smlouvu. Olga se v zahraničí částečně potýkala s jazykovou bariérou, německy uměla výborně, ale anglický jazyk jí dělal problémy. Trávila tedy dlouhé hodiny učením se cizího jazyka a zároveň jí byl přidělen lektor, který dohlížel na její artikulaci a přízvuk.

V roce 1968 se Olga rozvádí po krátkém manželství s Bradem Harrisem a zanedlouho se opět vdává, a sice za Johna Calleye, hollywoodského producenta a od roku 1969 prezidenta společnosti Warner Brothers, kterého poznala na večírku Brabry Streisand, kam ji přizval Miloš Forman. Olga začala žít v Hollywoodu po boku vlivného muže, obklopená luxusem a takovými osobnostmi jako Clint Eastwood či Robert Redford. Ze svého postavení ovšem nikdy pro svou hereckou kariéru netěžila.

Naopak zůstala věrná své rodné zemi a v roce 1970 se vrátila, aby natočila komedii Václava Vorlíčka Pane, vy jste vdova! a slovensko-italský film Juraje Jakubiska Dovidenia v pekle, priatelia, který byl okamžitě po uvedení do kin stažen z distribuce a uzamčen v trezoru. Téhož roku ještě vytvořila Olga roli v zahraničním filmu z prostředí automobilových závodů Formula 1 – Nell’inferno del Grand Prix a v americké komedii Togetherness.

Na plátno se krásná Olga Schoberová vrátila už pouze dvakrát. V roce 1977 ve filmu Oldřicha Lipského Adéla ještě nevečeřela, v němž zahrála postavu hraběnčiny společnice Helgy. Když psal Jiří Brdečka společně s Lipským scénář, už dopředu počítali s tím, že právě Olga ztvární tuto roli. Poté roku 1983 hrála ve vedlejší roli v československo-bulharském snímku Ivo Tomana Vrak.

Naposledy se před kameru vrátila na dotáčky Jakubiskova filmu Dovidenia v pekle, priatelia, který byl znovuuveden po roce 1990, a tak se českoslovenští diváci mohli naposledy setkat s „českou Bardotkou“.

K filmu se již nevrátila. V roce 1992 se po rozvodu s Johnem Calleyem na čas odstěhovala do Francie. Odtud však po nějakém čase zamířila zpět do Čech, tentokrát už natrvalo. Krása Olgy Schoberové byla opěvována napříč Evropou, byla sexuálním symbolem 60. let (byla přirovnávána k Brigitte Bardot nebo k Ursule Andress), po Anny Ondrákové byla první československou herečkou, jejíž kariéra dosáhla mezinárodního významu, a také první dívkou z Československa, která byla na titulní straně časopisu Playboy, zájem o ní mělo americké studio 20^th Century Fox nebo producent Carlo Ponti, byla manželkou prezidenta společnosti Warner Brothers, a přesto se dnes straní jakékoliv publicity a žije klidným životem v Praze.

DO OBCHODU - KOUPIT DVD