Lída Baarová - kráska s nešťastným osudem

Vlastním jménem Ludmila Babková se narodila 7. září 1914 v Praze. Její otec Karel Babka (1886 – 1965) byl úředník pražského magistrátu a matka Ludmila (1890 – 1945) chtěla být operní pěvkyní a zpívala ve sboru. Lída studovala na pražské konzervatoři u profesorů Deyla, Laudové-Hořicové a dr. M. Svobody. V roce 1931 si ji na konzervatoři vyhlédl režisér M. J. Krňanský a svěřil jí roli ve své adaptaci Herrmannova románu Kariéra Pavla Čamrdy.

Další herecké nabídky na sebe nedaly dlouho čekat a Baarová proto zanechala studií a věnovala se filmové práci. Stala se doma i v zahraničí vyhledávanou představitelkou půvabných dívek a mladých žen. Zároveň  příležitostně hostovala na pražských divadelních scénách, např. v Divadle Vlasty Buriana, v činoherním souboru Karla Jičinského a za nacistické okupace dokonce v Národním a Prozatímním divadle.

Ve filmu byla zpočátku obsazována do méně náročných rolí, využívajících především jejího atraktivního zjevu (Madla z cihelny, Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa, Sedmá velmoc, Komediantská princezna). Ve druhé polovině 30. let si ji vybral pro dva své filmy Martin Frič (Švadlenka, 1936; Lidé na kře, 1937), ale velké dramatické role jí poskytl až Otakar Vávra (Hana Poláčková v Panenství,1937; baronka Rosettiová v Maskované milence, 1940; Tynda Ulliková v Turbině, 1941). K jejím významným postavám patří i Rosa v Čápově a Krškově režijním debutu Ohnivé léto (1939) nebo Rozárka z Borského adaptace Tylovy Paličovy dcery (1941).

Od roku 1934 natáčela také v Německu podle smlouvy, kterou uzavřela s berlínskou společností UFA. Nejprve vytvořila hlavní ženskou roli ve filmu Barkarola (1935) po boku populárního německého herce Gustava Fröhlicha a po mimořádném úspěchu tohoto snímku následovaly další, které ji zařadily mezi oblíbené filmové hvězdy, např. Meziaktí (1936), Netopýr (1937). V Německu hrála pod vedením předních režisérů Gerharda Lamprechta, Paula Wegenera, Georga Jacobyho a Paula Martina. V roce 1937 odmítla nabídku poradce americké společnosti Metro-Goldwyn-Meyer, který hledal po Evropě nové talenty a po zkouškách v Londýně jí nabídl smlouvu na sedm let. Opačné rozhodnutí by možná mohlo příznivěji ovlivnit její další životní osudy i kariéru, ale nedokázalo je zvrátit ani přemlouvání populární hollywoodské hvězdy Roberta Taylora, který za ní tehdy přijel do Berlína.

V Německu se stala intimní přítelkyní ministra propagandy Josepha Goebbelse a údajně dokonce na Hitlerův příkaz byla donucena vrátit se do vlasti. Tento incident jí neprospěl ani doma ani u nacistů a třebaže v letech 1939-41 natáčela v Čechách, ještě v roce 1941 raději odešla do Itálie. Po několika rolích se za dva roky vrátila do Prahy, odkud na konci války uprchla do Německa. Americké okupační úřady ji ale vydaly zpět do vlasti, kde byla obviněna z kolaborace a za velké publicity řadu měsíců vězněna a vyšetřována, přičemž pošpinila jména některých českých herců, zejména Vlasty Buriana. Perzekucí byla postižena celá její rodina, což bylo hlavní příčinou sebevraždy její mladší sestry, nadané divadelní a filmové herečky Zorky Janů (24. března 1946). Po propuštění z vazby se jí po únoru 1948 podařilo emigrovat do Rakouska.

V letech 1950-53 si zahrála v několika italských filmech, z nichž umělecky nejcennější byla její herecká účast na Felliniho Darmošlapech. Později se objevila také v několika německých a španělských filmech, ale někdejších úspěchů již nedosáhla.

V 60. letech se uchýlila do soukromí a na počátku 80. let sepsala vzpomínky, které upravilo a pod názvem Útěky (1983) vydalo torontské nakladatelství ´68. Další knížka, Života sladké hořkosti, vyšla v roce 1991 už v Čechách, kam se po dvaačtyřiceti letech znovu podívala v dubnu 1990. Zemřela opuštěná 27. října 2000 v rakouském Salzburgu.

Madla z cihelny

Vychází POPRVÉ NA DVD

K dostání v trafikách od 16. září 2015 za 99 Kč

V prodeji bude 14 dní.

Kromě trafik si DVD můžete zakoupit na www.filmexport.cz

FOTO: archiv FEX

Filmografie :

1931    Kariéra Pavla Čamrdy / Obrácení Ferdyše Pištory
1932    Funebrák / Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa / Malostranští mušketýři / Růžové kombiné / Šenkýřka „U divoké krásy“ / Zapadlí vlastenci
1933    Její lékař / Jsem děvče s čertem v těle / Madla z cihelny / Okénko / Sedmá velmoc / Pokušení paní Antonie / Zlatá Kateřina
1935    Muž přes palubu (r: G. Lamprecht) / Barkarola (r: G. Lamprecht) / Poručík Bobby, čertův chlapík (r: G. Jacoby) / 1936 Jak se dělá film (dokument) / Komediantská princezna / Meziaktí (r: P. Wegener) /Švadlenka / Zrádce (r: K. Ritter)
1937    Lidé na kře / Netopýr (r: P. Verhoeven, H. H. Zerlett) / Panenství / Zlomená křídla (r: K. Ritter)
1938    Hazardér (r: G. Lamprecht) / Pruský příběh lásky (r: P. Martin)
1939    Dívka v modrém / Ohnivé léto
1940    Artur a Leontýna / Maskovaná milenka (listopad 2012) / Za tichých nocí / Život je krásný
1941    Paličova dcera /Turbina
1943    Její cesta (r: M. Costa)
1944    Pekařka (r: E. Guazzoni)
1950    Milenci z Ravella (r: L. Capuano) / Náklaďák (r: G. Simonelli) 
1951    Nevinní musejí platit (r: L. Capuano) / Pomsta bláznivé ženy (r: P. Mercanti)
1953    Darmošlapové (r: F. Fellini) / Soucit s padlými (r: M. Costa)
1955    Míšenka (r: J. M. Ochoa)
1956    Cesta snoubenců (r: L. Klimovsky) / Strach (r: L. Klimovsky) / Všichni jsme důležití (r: J. A. N. Conde)
1957    Batalion stínu (r: Manuel Mur Oti) / Krvavá rapsodie (r: A. Isasi-Isasmendi) / Nebe v plamenech (r: G. Masini)
1958    Oldřich Nový (dokument)

Tučně zvýrazněné filmy můžete zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.

DO OBCHODU - KOUPIT DVD