Otakar Vávra - nestor českých filmařů

Dožil se sta let, přijímal pocty, byl chválen, ale též haněn za filmy, kterými oslavoval vládnoucí režimní garnituru. Kriticky jsou hodnoceny i jeho postoje a názory z dob totality, kdy byl nápomocen při likvidování některých úspěšných kolegů. To platí především o Alfredu Radokovi, kterého v padesátých letech veřejně napadal za domnělou implantaci buržoazních a imperialistických stylů do naší socialistické kinematografie.

Velmi poplatné jsou především dvě trilogie – takzvaná husitská z padesátých let; v době nástupu normalizačních sil se angažoval přičinlivě filmy Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy, v nichž rovněž překrucuje historické události, především v tom smyslu, že jako jediné antifašisty a bojovníky proti okupantům oslavuje komunisty.

Má štěstí, že krátký dokument Láska z roku 1949 vyrobený k jubileu „největšího z lidí“ – diktátora Stalina zná už jen málo diváků pamětníků.

Ale nedostudovaný architekt si zaslouží v rámci objektivity i oprávněnou chválu. Byl opravdu jedním z prvních našich scenáristů intelektuálů. Filmy, na nichž se jako jeden z autorů podílel, ale které nerežíroval, jsou dostatečně známy: Svítání, Ze světa lesních samot, Hlídač č.47, Maryša, Jedenácté přikázání, Uličnice, Mravnost nade vše, Hostinec U kamenného stolu (některé vydala společnost Filmexport Home Video).

Po boku Huga Haase debutoval jako režisér, když společně natočili komedii Velbloud uchem jehly. Již od svého režijního debutu neskrýval, jak ho fascinuje výpravná okázalost, proto točil historické filmy, v nichž mohl pohybovat davy komparzistů. Nevyhýbal se ani komediím, z nichž některé rovněž situoval do dřívějších dob. Častěji dával přednost vážným námětům a látkám. Adaptoval literární předlohy klasiků i moderních spisovatelů.

Filmovat a básnit

Otakar Vávra několikrát zdůraznil, že Hrubínovu básnickou skladbu Romanci pro křídlovku chtěl realizovat hned poté, co ji poprvé četl. Zaujal ho především obraz chlapce, který si vodí na smrt nemocného dědečka, zasaženého záchvatem mrtvice. Najít adekvátní filmovou formu však bylo velmi těžké. Autoři nakonec vzali jen střípky z předlohy a z těch vytvořili nový příběh o slastech a zmatcích první lásky, kterou mladý student prožívá v okamžiku, kdy se ho zároveň bolestně dotýká smrt blízkého člověka. Doslova můžeme říct, že je to film utkaný z veršů.

František Hrubín se svěřil: „Nezbylo nic jiného než nechat báseň básní, vzít z ní jen příběh, rozvinout ho a pracovat podle zákonů, jimiž se řídí film.“

V okamžiku, kdy se dědeček jen krátce před svou smrtí probere k vědomí a poznává ke své radosti, že doputoval opravdu domů, je Vojta rozhodnut tento jejich společný domov opustit a utéct s komediantkou Terinou. Vojta však nakonec zůstane, povinnost zvítězila nad touhou probuzenou milostným vzplanutím.

Otakar Vávra svého mladého hrdinu pochválil: „Promeškal sice svou romantickou příležitost, své rozhodnutí k činu, ale promeškal je takovým zvláštním způsobem, že – dalo by se říci – zůstal věrný. Udělal něco velice krásného, co v něm objevilo veliké šlechetné hodnoty, a to právě v okamžiku smrti svého dědečka. Jistěže ten chlapec se neodhodlal k rozhodnému činu, ale na druhé straně nebyl taky zcela zbabělý. To, že neutekl povinnosti, že neopustil dědečka ve smrti, to je velká věc.“

V konci šedesátých let se Otakar Vávra vzepjal k natočení vrcholných děl. Kromě Romance pro křídlovku je to Kladivo na čarodějnice. V té době dosáhly světové proslulosti i jeho žáci z Filmové a televizní akademie múzických umění – Věra Chytilová, Jiří Menzel, Evald Schorm.

Student Vojta, hrdina Romance pro křídlovku, v okamžiku nutné volby obstál. Otakar Vávra se také musel rozhodnout, když opět nastala i pro filmové tvůrce těžká doba. Jak se rozhodl, víme. A třebaže pak točil ještě dvacet let, film, který bychom mohli přiřadit k jeho nejlepším, už nevytvořil.

Filmy Otakara Vávry:

1937: Filosofská historie / Panenství
1938: Cech panen kutnohorských
1939: Humoreska / Kouzelný dům / Dívka v modrém
1940: Maskovaná milenka / Pacientka dr. Hegla / Pohádka máje
1941: Turbina
1942: Okouzlená / Přijdu hned
1943: Šťastnou cestu
1945: Rozina sebranec
1946: Nezbedný bakalář
1947: Předtucha
1948: Krakatit
1949: Němá barikáda
1952: Nástup    
1954: Jan Hus
1955: Jan Žižka
1956: Proti všem
1958: Občan Brych
1959: První parta
1960: Policejní hodina / Srpnová neděle
1961: Noční host
1962: Horoucí srdce
1965: Zlatá reneta
1966: Romance pro křídlovku
1968: Třináctá komnata
1969: Kladivo na čarodějnice
1973: Dny zrady I., II.
1974: Sokolovo
1976: Osvobození Prahy
1977: Příběh lásky a cti
1980: Temné slunce
1983: Putování Jana Amose
1984: Komediant / Oldřich a Božena
1985: Veronika
1989: Evropa tančila valčík

Tučně zvýrazněné filmy si můžete zakoupit na www.filmexport.cz nebo na tel. 261 213 661.

DO OBCHODU - KOUPIT DVD

FOTO: archiv FEX