K. Karlas: I věci mohou mluvit

Kategorie: Nalezeno v archivech
Vytvořeno středa 16. leden 2013 0:00 Napsal Kinorevue, 1939

Jsou předměty, s nimiž je těžko se rozloučit. Snad patřily někomu, kdo byl příliš milý, než aby část sympatie nebyla přenesena i na to, co mu náleželo. Jsou však také předměty, které dovedou vyjádřit víc než vyslovené slovo. Jen pohled na ně stačí, abys přišel do jiné nálady, aby ses vzrušil či propadl mrzuté náladě. Telefon na tvém psacím stole může být roztomilým předmětem, když každým okamžikem čekáš, že tě zavolá dívka. Může být také nástrojem. Kterým se mění denní život ve sled nepříjemných chvil, když je na druhém konci linky nepřívětivý šéf.

Ve filmu jsou mrtví předměty výraznější než ve skutečnosti. Mnohdy stačí jedna malá, nepatrná, neživá věc, aby vykreslila charakter postavy nebo poměr dvou lidí. Leslie Howard hrál chytrého, překultivovaného, milého, ale trochu potrhlého matematika. Joan Blondellová statistku, dvojnici slavné hvězdy, kterou si matematik vybral za sekretářku. Matematik rád řečnil. Při řeči bezmyšlenkovitě bral se stolu popelník a popel vysypal do koše na odpadky. Hádal se s producenty a vysypával popel. Mluvil sklesle po prohře a smutně vysypal popel. Přesvědčil své odpůrce a po skončené řeči vysypal popel. Sekretářka ho mlčky milovala. Matematik ničeho nepozoroval. Když se jeho pře skončila, roztržitě a stroze, jako by vypočítal matematický příklad, požádal ji o ruku. Sekretářka místo odpovědi vzala s psacího stolu popelník a vysypala popel. A jejich osud byl zpečetěn.

Dva a půl kilometru filmového pásu je plno mluvících věcí.

Což barový stolek s lesknoucími se sklenkami a intimním světlem napovídá dost o klidné náladě dvou lidí? – Láhve vína jsou ve všech společenských filmech stejně důležitým činitelem, jako jsou sklenice piva ve filmech lidových.

Opět se vztahují dlouhé prsty. Ale teď nejsou samy o sobě důležité. Spíše drahý prsten, krásný a nápadný, který se třpytí na prsteníku. Možná, že v sobě skrývá nějaké  velké tajemství. Snad je v něm jed, který nakonec vyřeší situaci.

Detektivní příběh bývá přerušen malým zdržením. Dívka se narychlo obléká. Podle přesvědčení filmových výrobců přidá to napínavosti i zajímavosti. A užívá se proto často této pikantní rekvisity ve filmových veselohrách u všech národů.

Ale dopis, otvíraný třesoucíma se rukama, obrátí situaci, i když se divák nikdy přímo nedoví, co je v něm napsáno. Uvidí to však hned na dalším snímku ve velikém zvětšení. Filmové dopisy bývají psány vždy stejným rukopisem.

Mikrofon přijímá hlášení důležitých hostí, vzrušených zpráv, sametový hlas barové zpěvačky či rychlé věty reportéra. Bývá také někdy umístěn v rychlém policejním autu, v němž šerif se svými pomocníky stíhá zlosyna s jejich tlupou.

U soudu končí zamotaná historie. Viník je usvědčen. Kříž a svíčka stojí výmluvně jako symbol pravdy a spravedlnosti, těsně před kamerou ve výmluvném zvětšení. Dole stojí odsouzenec, malý a slabý. Tuto scénu jsme už často viděli.

Telefon zadrnčel. Krásné, dlouhé ruce se k němu vztáhly. Ale otálejí se zvednutím sluchátka. Čí hlas se ozve: Je to Leo, aby opětoval svou nabídku k sňatku? Či snad onen neznámý vyděrač, mámící dolary za neprozřetelný dopis?

Půllitr piva vyjadřuje klid a pohodu. Stál někde na předměstí. A nad ním šofér. Či naslouchající detektiv? V českých filmech němé éry býval nezbytnou rekvisitou, bez které se neobešel žádný film. I nyní má ještě svůj význam.

Rozbité kolo vypráví o nezdařeném útěku. Co jsou platny shon a neohroženost? Nešťastná náhoda zasáhla do děje. Vypráví o automobilovém výletě dvou domněle lhostejných si lidí, které nehoda přivedla do intimního soukromí.

Zatím co uvnitř hučí hudba a zmatek veselých hlasů, na předměstí svítí osamělá lucerna nad zdánlivým klidem ulice. V jejím svitu se však všelicos udá. – Často ji také vidíte, když uhasíná. Tím se znázorňuje příchod nového dne.

Kolik filmů již začínalo výstřelem z revolveru? Kolikrát se tento malý předmět objevil hrozivě ve dveřích nebo v pevně sevřené ruce? Revolver je jednou z nejstarších filmových revkisit. Nebýt revolveru, filmaři si jej určitě vymysleli.

Cigareta někdy získává čas, jindy mluví o chladných nervech. Je-li to ve vlaku, jede se vstříc novým dobrodružstvím. Hraje ve filmech dosti často a důležité úlohy a dovede nám někdy říci mnohem více než sebedelší dialog.

Zdroj: Kinorevue čís. 27, ročník V., vyšlo 22. února 1939

Poznámka: Text je doslovným přepisem originálního textu se zachováním původního jazyka a stylistiky.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Oblíbené scény a filmové hlášky

Website Design
Copyright 2011 - 2015. Licence Creative Commons. K. Karlas: I věci mohou mluvit. All Rights Reserved. Časopis Film a video, jehož autorem je Filmexport Home Video s.r.o., podléhá licenci Creative Commons. Uveďte autora, neužívejte komerčně 3.0 Unported. ISSN 1805-5028 (Print) ISSN 1805-5036 (On-line)
Templates Joomla 1.7 by Wordpress themes free