Jan Sviták: Ateliéry „Foja“

Při příležitosti zahájení provozu v nových filmových ateliérech, zřízených továrníkem Foistem v Radlicích, jsme navštívili jejich ředitele,kterým je režisér Jan Sviták, jenž nás informoval o motivech, které vedly k utvoření těchto ateliérů a jejich cílech.

Co, pane řediteli, chtějí sledovati tyto druhé filmové ateliéry v Praze, ve kterých právě zahajujete provoz?

Sledují: 1. Hospodářské oživení filmu. 2. Regeneraci produkční. 3. Regeneraci uměleckou. 4. Přesný poměr filmu k propagační službě státu.

Především je nutno stanoviti přesné hranice mezi dosavadním filmovým podnikáním a mezi projektem, který má především sloužiti filmu samotnému, bez zřetele na spekulační zájmy určitých skupin.

Od počátku vývoje českého filmu je nutna potřeba druhých ateliérů. Důkazem toho je nejvyšší rozvoj výroby z doby němého filmu, kdy konkurenčně produkovaly dva ateliéry, a sice: „AB“ Vinohrady a ateliéry „Kavalírka“ v Košířích.

V tu dobu bylo vyráběno největší množství mezinárodních filmů. Produkční i kalkulační základna československé výroby byla tehdy vzhledem k valutové situaci nejen výhodná, ale i urovnaná, čímž nabývala velké hospodářské přitažlivosti pro zahraniční producenty. Po vyhoření ateliérů na „Kavalírce“ a příchodu zvukového filmu, který způsobil zvýšení investičních nákladů, nastal faktický úpadek československé produkce. Nebylo možno dosáhnouti výstavby druhého ateliéru a nastala situace monopolního postavení jedné filmové továrny, která během času vytvořila takový produkční stav filmu, že vznikla latentní krise.

Záplava cizího, méněcenného filmu vyvolala těžkou hospodářskou krisi biografů, neboť obecenstvo se vyhýbalo těmto filmům a dokonce proti nim protestovalo. (Viz filmové demonstrace v Praze 1932.) Tohoto zvláštního stavu využili Američané, kteří svým propagačním tlakem vymohli zrušení kontingentů, jediné to ochranné závory českého filmu. Československý trh byl zaplaven filmem americkým a nastává první nejtěžší období nejen po stránce umělecké, ale i finanční a výrobní.

Česká filmová výroba mohla cizímu zboží čeliti pouze kvalitou provedení, dále hodnotnými uměleckými náměty a moudrým hospodářským vedením. Aby český výrobce mohl vůbec přijíti na trh s českým filmem, musel vyráběti běžné komerční náměty populárních románových škvárů bez jakékoliv hodnoty a tendence, které mu pouhým titulem zaručovaly alespoň průměrný odbyt.

Vysoké ceny filmu způsobily napětí v pracovním tempu, které muselo býti neustále zrychlováno. Film nemohl býti propracován a umělecky vypraven. Jako umělečtí představitelé byli vybráni pouze ti, kdož už byli zapracováni a měli jméno, které zaručovalo určitou přitažlivost, protože nebylo ani času, ani snahy k zapracování nových uměleckých sil hereckých a režisérských. To je druhé období naprostého úpadku českého filmu. Krise byla způsobena vysokými cenami a z toho důvodu zrychleným pracovním tempem, nezdravým pro umělecké vypracování filmu.

Ateliéry „Foja“, snaží se poskytnouti českému producentu možnost nové finanční kalkulace, která by práci na českém filmu prohloubila a současně dala dostatek časového i pracovního prostoru, který potřebuje režisér k uměleckému vyhodnocení námětu. Je nutno umožniti příliv nových uměleckých sil, jejichž stav po odlivu kvalifikovaných umělců do ciziny nebyl doplňován.

Dále mají ateliéry „Foja“ na mysli jednu z podstatných složek zvýšení výroby. Všechny okolní státy včetně Anglie podřizují film propagaci svých státních zájmů. V tomto směru nejsou u nás dosud žádné podstatnější výsledky. Filmové ateliéry „Foja“ považují za naprostou povinnost státi vždy pohotově s filmovou kamerou na těch místech, která se jeví pro stát a státní propagaci důležitými. Spojitost státního života s možnostmi, které propagačně skýtá film, musí býti využívána záměrně a podle programu.

Uvedl jsem, že období dvou filmových ateliérů bylo obdobím největšího rozmachu tu- i cizozemských filmů u nás vyrobených. Je proto nutno zameziti další finanční sesun české produkce snížením výrobních nákladů, zvýšením úrovně, vychováním nových uměleckých sil a hledáním nových filmových cest.

Ateliéry „Foja“ zvyšují ve filmové výrobě zaměstnanost uměleckých i technických sil, nehledě k vyšší finanční plynulosti v tomto oboru. Propagace státu a ochrana jeho zájmů bude zaručena ve filmu jedině tehdy, když jeden z ateliérů se jí poctivě věnuje  přinutí i druhé ke stejnému názoru.

Jsou tyto nové ateliéry dostatečně technicky vybaveny a mohou se spoléhati na státní podporu v jakékoliv formě?

Pro ateliéry „Foja“ byla zakoupena nejmodernější zvuková aparatura „Visatone“ systém „Marconi“ v Anglii. Tato zaručuje vysokou kvalitu bezvadným přijímáním zvuku a současně vylučuje, což jest velmi důležité hospodářsky, licenční poplatky. (Dosud se platí u stávajících aparatur „Tobis Klang“ do Německa asi 1 Rm z metru.)

Vedoucí činitelé na studijní cestě v Anglii i v Německu získali bohaté zkušenosti, které okamžitě uplatnili při nákupu dalšího zařízení a ve vlastní výrobě některých technických pomůcek. Ateliéry „Foja“ vlastní mechanicko-strojnické dílny, které jsou schopny vyráběti i jemné přístroje a většinu zařízení potřebného k vybavení moderních ateliérů.

Vzhledem k tomu, že ateliéry „Foja“ hluboce zasahují do stávajícího výrobního režimu českého filmu a učinily již dnes převrat k lepšímu, je k očekávání, že budou povolanými úředními činiteli i státem co nejvydatněji podporovány. Po období potíží ateliérů v Hostivaři byla úplně rozvrácena jakákoliv nedůvěra k filmovému podnikání, takže ateliéry „Foja“ musely silou jedince a s napětím všech finančních prostředků, ba možno říci obětí, tuto nedůvěru ze základů vyvraceti.

Jako karakteristiku uvádím, že všechny platby je nutno prováděti hotově, veškeré zařízení, materiál atd. – vše musí býti zaplaceno předem, čímž je ateliérům vzata možnost normálního podnikání, založeného na obchodním úvěru.

Ateliéry „Foja“ jsou budovány silou jedince, nejsou akciovou ani jinou společností a musí tedy spoléhati jediné na obezřelost a obchodní prozíravost majitele a poctivou snahu jeho spolupracovníků.

Jak- jako ředitel těchto nových ateliérů – chápete jejich veřejné povinnosti? Věnujete je pouze soukromým zájmům, nebo jim snad chcete dát úkoly vyšší, politické, státní?

Za svou první povinnost považuji službu státu a propagaci všech jeho aktuálních potřeb. Vzorem nám budou všechny státy, jež podřídily celou filmovou výrobu této propagaci. To neznamená, že bychom chtěli mechanicky napodobovati to, co se dělá jinde, aniž bychom chtěli sloužiti jednotlivým politickým stranám. V ateliérech „Foja“ budeme složit celému národnímu a státnímu kolektivu a jeho vůdčí myšlence: demokracii.

Budeme nezištně na místě vždy, když bude stát potřebovat filmovou kameru jako výchovnou a propagační zbraň. Vzpomínám dosud s lítostí zvláště jednoho případu: půjčky na obranu státu, která nebyla filmem dostatečně propagována. Celkově bych rád řekl, že hlavním cílem našeho úsilí po programové a technické stránce bude snaha, aby už na konci prvního roku naší práce mohl říci pan president republiky při shlédnutí filmů u nás natočených: „Jen tak dál – a budu spokojen.“

Spoléháte se na dosavadní osvědčené filmové pracovníky, nebo jste ochoten přizvati ke spolupráci i nové a mladé lidi, kteří dosud neměli možnosti se filmově uplatniti?

Dále chceme vypěstovat mladý kádr filmových pracovníků, hlavně režisérů, jak již připomenul p. továrník Foist. Chtěl bych k tomu dodati: Podřídíme se směrnicím, jež vydal Filmový poradní sbor. Budeme hledat mladé talenty a dáme jim možnost práce pod zkušenými režiséry. Budeme dbáti jejich osoby a pustíme je k samostatné práci nejprve ne kulturních filmech, počínaje scenariem, k režii a sestřihu. Takto vyzbrojeným umožníme pokus o samostatnou práci na celovečerním filmu, ovšem i tu ještě za pomoci odborníků. Nepovažujeme to za nebezpečné ani umělecky ani obchodně, protože náš rozpočet na filmovací den bude tak nízký, že nebude nutit ke spěchu a usnadní tuto formu spolupráce, nemyslitelnou za dosavadního tempa.

Hodláte filmovati také v těchto ateliérech jinojazyčné verse, jak tomu je zvykem u některých našich filmových výroben, nebo je postavíte do služeb výhradně české produkci?

Místo, abychom plýtvali národním  jměním ve formě cizojazyčných versí, bez verse české, jež neznamenají žádný přínos ani pro naši, ani pro světovou výrobu, chceme pracovat především na českém a také slovenském filmu národním. Na tom poli vítáme všechny vážné a schopné spolupracovníky. Ateliéry odpovídají všem podmínkám, bezvadná zvuková aparatura, lampový osvětlovací park, splňující předpoklady moderní fotografie, dobrý výběr spolupracovníků a zapracovaných techniků, to všechno musí vytvářet kolektivní dílo, jemuž se říká film. Máme důvěru, že najdeme své lidi a splníme časem svůj velký úkol, na jehož postupné zdolávání se těšíme.

Zdroj: Kinorevue 31, 24_března_1937

Poznámka: Text je přepisem originálního textu se zachováním původního jazyka a stylistiky.