František Filipovský - často obsazovaný veseloherní herec

Narodil se 23. září 1907 v Přelouči. Vystudoval estetiku a dějiny umění na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Jako herec působil ve Velké operetě, ve Voicebandu E. F. Buriana a v Moderním studiu J. Frejky, roli herce a režiséra spojil v Intimním divadle a ve smíchovské Aréně. V letech 1931-38 hrál v Osvobozeném divadle a v téže době našel i uplatnění ve filmu (Hej-Rup !, Svět patří nám, Cesta do hlubin študákovy duše). Za okupace působil mj. ve Švandově divadle a v Uranii.

V roce 1945 získal angažmá v činohře Národního divadla, kde se postupně prosadil jako tragikomický herec, vědomě aktualizující herecký odkaz komika Jindřicha Mošny. Od začátku 60. let vynikl i jako mistr herecké miniatury.

Ve filmu se objevil jako statista ještě ve vinohradském ateliéru A-B (C. a k. polní maršálek), hrál ve Fričových „študáckých“ filmech, vedle epizod se často objevovaly role větší, i když nikdy velké a hlavní, třebaže vždy patřil mezi velmi obsazované filmové veseloherní herce. Sympatičtí jsou jeho dědci a dědečkové, které vytvářel po své sedmdesátce.

Velký prostor dostal v televizi, kde působil od prvního pokusného vysílání. Účinkoval v nejrůznějších zábavných pořadech, např. v Bakalářích, Kabaretech U dobré pohody, v písničkovém cyklu Z babiččiny krabičky, seriálech Hříšní lidé města pražského, Chalupáři, Arabela a mnoha dalších.

Jeho charakteristický hlasový projev se vryl do paměti posluchačů rozhlasu skvělou četbou Poláčkova románu Bylo nás pět. Jeho mistrovské umění dabingu nám bude vždy připomínat především hlasová interpretace populárního francouzského komika Louise de Funese nebo baby Jagy z ruské filmové pohádky Mrazík.

Byl držitelem titulů zasloužilý umělec (1958), zasloužilý člen ND (1968) a národní umělec (1984). Z jeho starších filmových rolí sestříhal Josef Mach v roce 1962 středometrážní dokument Medailonograf Františka Filipovského. Zemřel 26. října 1993 v Praze.

FOTO: archiv FEX

DO OBCHODU - KOUPIT DVD