Filmový lyrik Václav Krška
Asi nepřekvapí, že tvůrce filmových adaptací děl milovaného Fráni Šrámka Měsíc nad řekou a Stříbrný vítr pocházel z Písku. Přesněji: z nedaleké Heřmaně, ale v městě nad Otavou prožil mládí a studoval na reálce. Nové písecké divadlo se otevíralo v roce 1939 Krškovou scénickou adaptací Stříbrného větru. Už tehdy upravil Šrámkův román i do podoby filmového scénáře, ale jeho realizace se dočkal až po patnácti letech. Básník toužil nejprve spatřit na plátně Měsíc nad řekou. Těšil ho však zájem začínajícího filmaře - do jedné z knih mu vepsal věnování: „Aby Vám stříbrný vítr foukat nepřestal“.
A pak se to stalo. „Točil jsem Neffův scénář Mladá léta o Jiráskovi, bylo to v Litomyšli, přišel ke mně produkční a říká: Mám pro vás smutnou zprávu, zemřel Šrámek. A v tom okamžiku jsem se rozhodl, že přece jen natočím Měsíc nad řekou. Šrámek o něm tolikrát mluvil…“
Mladý muž, který netajil svou homosexualitu, se dostal k filmu díky literární tvorbě. Podle románu Odcházeti s podzimem napsal scénář Ohnivé léto, který společně s Františkem Čápem na počátku protektorátu natočili. Film Kluci na řece, který se odehrává v jeho Písku, režíroval ve spolupráci s Jiřím Slavíčkem. Jako samostatný režisér debutoval filmem Řeka čaruje.
Proti proudu
V padesátých letech, kdy si stýskali diváci, že je v kině bolí ruce – z přemíry budovatelských filmů, Václav Krška vytvořil několik děl zcela odlišných. Kromě dvou adaptací Šrámkových předloh to byly biografie významných osobností naší historie. O slavném, leč zapomenutém houslistovi obrozenecké éry Josefu Slavíkovi vypovídá film Housle a sen. Revoluční rok 1848 zobrazil hned několik slavných předků, věrohodně maskovaných.
Na nepochopitelné potíže se závěrem Posla úsvitu o vynálezci Josefu Božkovi režisér vzpomínal: „Byl to film o mladém studentu, který v ponapoleonské době přijel do Prahy a postavil tu parní stroj. Je však vypískán a ze zoufalství stroj rozbije. To byla pro mne vrcholná scéna. Když jsem film předváděl umělecké radě, padla námitka, že žijeme v době, kdy se stroje nesmějí rozbíjet a že se proto konec musí přetočit.“
Pochopitelně, že když natočil Václav Krška drama ze současnosti Zde jsou lvi, v němž ukázal, jak jsou někteří spoluobčané nesmyslně a krutě pronásledováni jen kvůli „špatnému“ původu či názorům, byl film s vynikajícími výkony Karla Högera a Dany Medřické na několik roků uzavřen pod zámek.
Stejně tak i Stříbrný vítr. Režisér marně pátral po důvodu. Když se na nějaké vládní recepci zeptal ministra Ladislava Štolla, odpověděla ministrova manželka: „My jsme to ještě s dalšími soudružkami viděly a řekly jsme fuj, fuj, fuj!“
http://youtu.be/fz9S4i2xfIM
Mít svého herce
Na spolupráci s Václavem Krškou rád vzpomínal Karel Höger. Při přípravě filmu Mikoláš Aleš prostudovali množství odborné literatury, učili se malířovu rukopisu, setkali se s jeho dcerou Marynou.
Také v čase příprav na ztvárnění postavy Bedřicha Smetany ve filmu Z mého života zahrnul režisér herce spoustou knih, zprávami pamětníků, korespondencí, estetickými rozbory.
Pomohl mu dobrat se nejen vnější, velice věrné skladatelovy podoby, ale i podstaty jeho tvůrčí i lidské osobnosti. Karel Höger poděkoval: „Citlivost Václava Kršky dala hercům možnost citového srozumění a nechala jim vnitřní svobodu. Čemu jsem se od Kršky naučil, je pro mne dodnes přínosem nedocenitelným.“
Režisér prokázal, že dokáže diváky nejen okouzlit lyrickými obrazy, ale že je také vkusně pobaví. Dopřál si potěšení zobrazit události i s úsměvem. O tom svědčí titul jednoho z jeho filmů - Komedie s Klikou i komedie oděná do historického hávu, Poslední růže od Casanovy.
Slavný svůdce tráví konec života v Duchcově jako knihovník hraběte Valdštejna a dvoří se jeho krásné manželce.
Václav Krška se vrátil k milovanému Šrámkovi ještě televizním filmem natočeným podle básníkovy povídky Oklamal, pro jehož název si ovšem půjčil titul svého románu Odcházeti s podzimem. Aniž to tušil, předpověděl si vlastní osud.
Filmový tvůrce, který dokázal jemnost a kultivovanost promítnout i do svého díla, zemřel 17. listopadu 1969 ve věku šedesáti devíti let.
FOTO: archiv FEX
Filmy Václava Kršky
1939: Ohnivé léto
1944: Kluci na řece
1945: Řeka čaruje
1946: Housle a sen
1947: Až se vrátíš
1949: Revoluční rok 1848
1950: Posel úsvitu
1951: Mikoláš Aleš
1952: Mladá léta
1953: Měsíc nad řekou
1954: Stříbrný vítr
1955: Z mého života
1956: Dalibor / Labakan / Legenda o lásce
1958: Cesta zpátky / Zde jsou lvi
1960: Osení
1961: Kde řeky mají slunce
1964: Komedie s Klikou / Místo v houfu (povídka Optimista)
1966: Poslední růže od Casanovy
1967: Dívka s třemi velbloudy
1968: Jarní vody
Tučně zvýrazněné filmy jsou k dostání na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.
DO OBCHODU - KOUPIT DVD