Dojímavě lidský Jindřich Plachta

Nesporného umění tohoto herce využil především film, který mu umožnil programově vytvářet typ prostého českého člověka – trochu nepřístupného, občas i bručícího a podivínského, ale člověka s dobrým srdcem, spravedlivého a nezáludného. Jindřich Plachta ale nebyl jen představitelem komických postaviček, které učinil nesmrtelnými, ať už to jsou truhlář Kukačka (Anton Špelec, ostrostřelec), úředník Střela (Jedenácté přikázání), profesor přírodopisu Matulka (Cesta do hlubin študákovy duše), skalák Fábera (Nebe a dudy) nebo již z poválečného období trhovec Diviš (Právě začínáme).

Vytvořil také několik významných rolí vážných, z nichž zůstávají v paměti především detektiv Klubíčko (Vražda v Ostrovní ulici), aktuár Roubínek (Filozofská historie) či nebohý blázen Janek Pudeš (Městečko na dlani).

Pobavit a povzbudit

Jeho filmové herectví významně obohatila tvůrčí spolupráce s Vladislavem Vančurou, který objevil v Plachtovi herce tragikomického výrazu a rozpětí – poprvé ve filmu Před maturitou. Naposledy se potkali oba velcí přátelé v ateliéru při natáčení zdařilého přepisu známé hry Ladislava Stroupežnického Naši furianti. Vladislav Vančura ho režíroval společně s Václavem Kubáskem, Jindřichu Plachtovi připadla vděčná role vojenského vysloužilce Bláhy.

Autoři rozehráli proti předloze děj ve více prostředích, přiblížili divákům život v typické jihočeské vsi. Můžeme litovat, že nemohli točit všechny exteriérové scény v reálu, kulisy v malém a technicky špatně vybaveném radlickém ateliéru nepůsobí autentickým dojmem. Film byl uveden na jaře 1938, tedy v době, kdy nacistické Německo stupňovalo nátlak proti naší republice, proto diváci s nadšením naslouchali dialogům Plachtova Bláhy a Pištěkova ševce Habršperka, v nichž zaznívaly narážky na aktuální situaci. V novém kontextu najednou velmi povzbudivě působilo smíření se obou furiantských sedláků a vůbec jednotný postoj venkovanů proti rakouskému četníkovi. Některé scény provázel při projekcích v kinech potlesk publika.

Přítel dětí a zvířat

V celovečerním filmu Večery s Jindřichem Plachtou, který byl uveden pouhé dva roky po hercově smrti, tedy v roce 1953, charakterizoval herce i člověka Jindřicha Plachtu jeden z jeho četných kolegů a partnerů, Karel Höger (oba spolu hráli ve filmu Turbina): „Plachta laskavý, hravý a bezelstný, stojící v úžasu před krásami života a bezbranný před čistými tvářemi dětí.“

Můžeme doplnit, že Plachtova herecká a lidská osobnost se stejně tak projevily i tehdy, kdy jeho partnerem bylo zvíře, často kůň. Tak působivě představoval pražského drožkáře, že vytvořil – a stačily mu k tomu pouhé tři role – přímo plachtovský typ této figury. Poprvé si zahrál fiakristu v jen částečně ozvučené Tonce Šibenici. V přepisu stejnojmenné hry Františka Langra Obrácení Ferdyše Pištory ztvárnil otce Pištoru a na rozloučenou s profesí, kterou porazili motorizovaní taxikáři, zapěl tklivou Píseň vyhynulého drožkáře.

O jedenáct let později, v roce 1942, byl uveden komediální film Karel a já. Titulní hrdina, kůň Karel, se stal atrakcí již pro novináře, kteří referovali o natáčení. Stačí jen pročítat názvy reportáží a článků: První filmový den koně Karla, Moudrý kůň Karel a jeho pán, Karel a Plachta točí na Kampě, O čem vypráví film Karel a já. Někteří autoři čtenáře napínali a otáleli s odhalením, kdože se to skrývá pod jménem Karel: Proč nepřišel do zkoušky Plachtův partner? Plachtův drožkář Šourek je podobného vzhledu jako starý Pištora: oblečeni jsou v ošuntělém sáčku, na krku uvázaný šátek, v ústech fajfku; oba zdobí knír těžšího kalibru, Šourek má navíc brejle.

Premiérové diváky, v čase okupace nacionálně rozjitřené, potěšily záběry Prahy. Karel je provezl Kampou, Malou Stranou i po vltavském nábřeží, zajel na Hradčany a na Karlovo náměstí před Novoměstskou radnici. Drožkář Šourek zdaleka není velkou či dokonce hlavní postavou filmu. Ale znovu, jako již mnohokrát, se opakovala a potvrdila známá pravda: jsou herci, kteří potřebují k tomu, aby si jich divák vůbec všiml, velký prostor, několik výstupů a scén; Jindřichu Plachtovi stačil jediný výstup nebo jen pár záběrů – a nemůžeme ho přehlédnout. Proto zavolá-li se na diváky titul filmu Karel a já, mnohým se ozve: „Tak co, ty simulante? Ještě trucuješ? Kdepak, marně se namáháš, starýho Šourka těmahle smutnejma očima neoblafneš! Brm, brm. Karle, na. Dobrý, dobrý. Že to vypiju? Karle, Božka ti to vypije.“ Ano, tak originálně mluví herec, zcela po plachtovsku, na svého němého partnera.

FOTO: archiv FEX

Pán a sluha

Vychází POPRVÉ NA DVD

K dostání v trafikách od 4. listopadu  2015 za 99 Kč

V prodeji bude 14 dní.

Kromě trafik si DVD můžete zakoupit na www.filmexport.cz