Josef Šváb-Malostranský

Narodil se 16. března 1860 v Praze. Vyučil se u Františka A. Urbánka knihkupcem a v Mostecké ulici na Malé Straně založil v roce 1888 malé papírnictví a nakladatelství lidových písniček, kupletů a pohlednic, v roce 1917 koupil knihkupectví a nakladatelství Františka Kytky. Živil se také jako lidový zpěvák a ochotník, který si sám skládal sólové výstupy. Brzy se stal typickým představitelem českého lidového humoru, majícím úspěch u nejširšího lidového publika nejen v Praze, ale i po celých Čechách, které procestoval s Innemannem, Wandererem a Oberstem. Do historie českého kabaretu se zapsal společně s méně známým komikem Josefem Heřmanem Zeffim.

Po celé čtvrtstoletí byl hercem Švandova divadla na Smíchově (1890-1915). Stal se také prvním Čechem, který na pražské Jubilejní výstavě 1891 promluvil a zazpíval do Edisonova fonografu.

V roce 1898 se objevil jako první český filmový herec ve všech třech prvních hraných filmech inženýra Jana Kříženeckého, natočených u příležitosti Výstavy architektury a inženýrství. V Národním technickém muzeu je uložen jeho dopis Janu Kříženeckému a Josefu Pokornému ze dne 30. dubna 1898, v němž nabízí „aranžování některých humorných scén“ pro Český kinematograf, podle kterých potom tyto filmy vznikly.

Byla to fraška Dostaveníčko ve mlýnici (též Švábovo zmařené dostaveníčko), ve kterém před mlýnem Šváb-Malostranský rozvine plakát s nápisem Český kinematograf, kolem něhož se shromáždí všichni aktéři filmu. Starý záletník si tu dá schůzku s mlynářkou, ale sotva ji stačí obejmout, objeví se mlynář (hrál ho Kříženeckého švagr Ferdinand Gýra) a záletník dostane výprask.

Ve druhé frašce Výstavní párkař a lepič plakátů (čili Biřtlářova nehoda U Nesmysla) zase představoval párkaře, kterému na výstavišti vylil lepič plakátů lepidlo do kotlíku s párky a konečně třetí snímek Smích a pláč zachycoval v detailu jeho tvář při oblíbeném kabaretním výstupu, v němž obličej přechází od smíchu do pláče.

V novém století během celé doby němé éry vytvořil menší, malé a epizodní role ve více než šesti desítkách českých filmů. Často hrál staré seladony (Byl první máj, Živé mrtvoly, Dejte se omladit), faráře (Sen frátera Ondřeje, Lucerna, Vdavky Nanynky Kulichovy, Boží mlýny, Z českých mlýnů) a církevní hodnostáře (Irčin románek, Irča v hnízdečku), hlavně však ztělesňoval sluhy a komorníky. Zahrál si také strážníky a četníky, hospodské, profesory a notáře.

Ve zvukovém období se v podobných roličkách objevil už jen ve čtyřech filmech. Naposled tomu bylo ještě těsně před smrtí ve Fričově komedii Kantor Ideál (profesor – katecheta) a v Binovcově hudební frašce Pepina Rejholcová (kupec Rákoska).

Zemřel 30. října 1932 v Praze.

Filmografie:

1898 DOSTAVENÍČKO VE MLÝNICI (Švábovo zmařené dostaveníčko) / SMÍCH A PLÁČ / VÝSTAVNÍ PÁRKAŘ A LEPIČ PLAKÁTŮ
1913 PĚT SMYSLŮ ČLOVĚKA  (Prefatýn a jeho láska)
1916 ZLATÉ SRDÉČKO
1917 POLYKARP APROVISUJE / ŠVÁBŮV SILVESTR 1917
1918 ČERTISKO / PRINCEZNA Z CHALUPY / SEN FRÁTERA ONDŘEJE
1919 BYL PRVNÍ MÁJ  (Byl první máj, byl lásky čas) / RABBI LÖW
1920 NIKYHO VELEBNÉ DOBRODRUŽSTVÍ / SETŘELÉ PÍSMO  (Tajemství staré knihy) / ZPĚV ZLATA  (Vetřelec)
1921 CIKÁNI / IRČIN ROMÁNEK II.  (Irča v pensionátu) / KOŠILE ŠŤASTNÉHO ČLOVĚKA / KŘÍŽ U POTOKA / MANŽELÉ PANÍ MILENY  (Pyrrhovo vítězství)  (Návrat mrtvého) / OTRÁVENÉ SVĚTLO / PŘÍCHOZÍ Z TEMNOT / ROZTRŽENÉ FOTO / ŽIVÉ MRTVOLY
1922 ADAM A EVA / DEJTE SE OMLADIT / DRVOŠTĚP  (Zázračná léčba Dra. Jenkinse) / JEJICH SVATEBNÍ NOC  (Jarka a Věra) / OMPTOIRISTKA / LÁSKA SLEČNY VĚRY / LIKÉROVÁ PRINCEZNIČKA / MRTVÍ ŽIJÍ  (Tajemný pražský doktor) / PRODANÁ NEVĚSTA
1923 BUĎ PŘIPRAVEN! (Na DVD s filmem Na dobré stopě)/ TU TEN KÁMEN  (Kterak láskou možno v mžiku vzplanout třeba k nebožtíku) / ÚNOS BANKÉŘE FUXE / ZÁHADNÝ PŘÍPAD GALGINŮV / ZÁVĚŤ PODIVÍNOVA
1924 PÍSEŇ ŽIVOTA  (Poslední píseň)
1925 LUCERNA / PARNASIE / VDAVKY NANYNKY KULICHOVY / VYZNAVAČI SLUNCE  (Poslední vlkodlak)
1926 DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK / FALEŠNÁ KOČIČKA (Když si žena umíní) / IRČA V HNÍZDEČKU / LÁSKY KAČENKY STRNADOVÉ / LOUPEŽNÍCI NA CHLUMU / PANTÁTA BEZOUŠEK / PŘÍBĚH JEDNOHO DNE / RADIOAMATÉŘI / ŘINA  (Tři lásky Řiny Sezimové)
1927 KAŠPÁREK KOUZELNÍKEM  (Divotvorný lék) / KRÁSNÁ VYZVĚDAČKA / PROVAZ Z OBĚŠENCE  (Klecianovy milenky)  (Náměsíčníci)
1928 FILOSOFKA MÁJA / KAINOVO ZNAMENÍ  (Ve spárech hříšné ženy) / KEDLUBNOVÝ KAVALÍR / MODRÝ DÉMANT / PRAMEN LÁSKY  (Láska kvete v každém věku) / VETERÁN VOTRUBA
1929 BOŽÍ MLÝNY / HŘÍCHY LÁSKY / CHUDÁ HOLKA / TCHÁN KONDELÍK A ZEŤ VEJVARA / Z ČESKÝCH MLÝNŮ
1930 KDYŽ STRUNY LKAJÍ
1931 KARIÉRA PAVLA ČAMRDY
1932 KANTOR IDEÁL / PEPINA REJHOLCOVÁ