Vladislav Vančura - lékař, spisovatel, režisér a scenárista

Narodil se 23. června 1891 v Háji u Opavy v rodině, ve které se udržovaly tradice starého protestantského rodu písmáků. Dětství prožil v Davli u Prahy, kde byl otec hospodářským správcem, a v Praze. Studoval gymnázium v Praze a Benešově, učil se fotografem a knihkupcem. Gymnaziální studia dokončil v roce 1915 v Praze v Křemencově ulici.

Dva roky navštěvoval uměleckoprůmyslovou školu, ale úmysl stát se malířem nakonec změnil a vystudoval medicínu na Karlově univerzitě a roku 1921 získal doktorát. V letech 1919-20 působil jako medik na praxi v Turzovských Kúpelích u Gelnice na východním Slovensku a poté v Havlíčkově Brodě. Od roku 1921, kdy se oženil, provozoval s manželkou Ludmilou praxi praktického lékaře na Zbraslavi, ale po několika letech medicíny zanechal a věnoval se plně literární práci.

Jako člen a první předseda uměleckého spolku Devětsil (1920) pomáhal formulovat program avantgardní literatury. Spolupracoval také s komunistickým hnutím, ale v roce 1929 podepsal prohlášení sedmi spisovatelů proti novému gottwaldovskému vedení strany a byl z KSČ vyloučen. Ve 30. letech se účastnil akcí Levé fronty, Společnosti pro hospodářské a kulturní sblížení s novým Ruskem a Družstevní práce (pracoval v předsednictvu i v redakční radě). Stal se také jedním ze zakladatelů a prvním předsedou Československé filmové společnosti (1936), která sdružovala pokrokové filmové tvůrce a teoretiky a usilovala o všeobecné zvýšení umělecké úrovně u nás předváděných filmů.

Za nacistické okupace, kdy mu byla znemožněna veřejná činnost, pracoval jako lektor Filmového studia. Aktivně se zapojil do odboje a stal se vedoucím spisovatelské sekce ilegálního Výboru inteligence, který byl součástí Národního revolučního výboru. V květnu 1942 za stanného práva po atentátu na Heydricha byl zatčen a 1. června v Praze–Kobylisích  popraven.

Jeho prozaické dílo vycházelo z experimentálního a expresivního pojetí. Vyznačuje se hledáním nových forem, osobitým slohem a jazykem (typická větná perioda, lexikální archaismy). Jako spisovatel debutoval v roce 1923 knížkou krátkých povídek a črt Amazonský proud. Obrazotvornost, humor, parodie a dadaistická hravost charakterizovaly i jeho o rok později vydaný druhý soubor povídek Dlouhý, Široký a Bystrozraký. V témže roce vyšel i jeho první román Pekař Jan Marhoul. Následovaly groteskní apokalypsa Pole orná a válečná (1925), úsměvná humoreska Rozmarné léto (1926) a jazykový experiment Hrdelní pře aneb Přísloví (1930).

Ve 30. letech se obrátil k velkorysé epice (Markéta Lazarová, 1931; Tři řeky, 1936; nedokončené Obrazy z dějin národa českého, 1. díl 1939, 2. díl 1940, 3. díl 1948), společenskému románu (Útěk do Budína, 1932; Konec starých časů, 1934; Rodina Horvatova, 1938) a povídkám (Luk královny Dorotky, 1932). Pro děti napsal pohádkovou knížku Kubula a Kuba Kubikula (1931).

Jako dramatik je autorem scénické básně Učitel a žák (1927) a her Nemocná dívka (1928), Alchymista (1932), Jezero Ukereve (1935), posmrtně byla vydána a inscenována za okupace napsaná Josefina (premiéra 1947). Do různých časopisů psal eseje a teoretické úvahy, které byly později shrnuty do knih Vědomí souvislosti (1958) a Řád nové tvorby (1972).

Jako někteří další příslušníci jeho literární generace (Nezval, Seifert, Biebl aj.) patřil k filmovým nadšencům a sám začal psát básnická filmová libreta, z nichž nejznámější jsou Nenapravitelný Tommy a Lethargus (později jej přepracoval na divadelní hru Jezero Ukereve). Obdobně přepracoval ještě původní filmové scénáře Barona Prášila na román Konec starých časů a Děvče z ulice na divadelní hru Josefina.

První příležitost k vlastní filmové práci dostal v roce 1932 ve společnosti A-B. Oficiálně jen jako umělecký poradce, ve skutečnosti jako režisér natočil ve spolupráci s rutinovaným praktikem Svatoplukem Innemannem drama Před maturitou, které patří k nejvýznamnějším filmovým titulům první poloviny 30. let. Snímek měl nezvyklý umělecký i divácký úspěch a byl promítán i v zahraničí. Jeho další filmové pokusy už takového diváckého úspěchu nedosáhly.

V roce 1933 po krátkometrážním snímku Burza práce natočil již zcela samostatně svůj druhý film Na sluneční straně. Na scénáři tohoto sociálního dramatu z prostředí moderního dětského domova, které se stává útočištěm děvčátka z rozvrácené rodiny a syna nezaměstnaných rodičů, s ním spolupracoval Roman Jacobson a Miloslav Disman, za kamerou stáli Jan Stallich a Jaroslav Blažek.

O rok později natočil svůj třetí film, baladický příběh o životě prostých lidí na Podkarpatské Rusi Marijka nevěrnice, který financovalo družstvo angažovaných umělců a jejich přátel. O filmu se mluvilo a psalo jako o společném projektu tří spisovatelů – námět byl od Ivana Olbrachta a scénář napsal Karel Nový. Výsledek i přes všechno novátorství neměl přesvědčivost a sdělnost svrchovaného uměleckého díla a u soudobého publika zcela propadl.

Po tříleté odmlce se v roce 1937 podílel spolu s Václavem Kubáskem na scénáři a režii dvou dalších filmů, na dramatu ze života automobilových závodníků Láska a lidé a na přepisu klasické hry Ladislava Stroupežnického Naši furianti.

Z jeho literárního odkazu odvážně čerpalo několik českých filmařů. V roce 1967 vznikly hned dva přepisy – vynikajícím způsobem převedl na plátno Marketu Lazarovou režisér František Vláčil a Rozmarné léto Jiří Menzel. V roce 1970 natočil tři povídky ze sbírky Luk královny Dorotky Jan Schmidt, koncem 80. let zfilmoval Konec starých časů opět Jiří Menzel a zatím poslední adaptací byl Lutherův koprodukční slovensko-česko-maďarský Útěk do Budína, který má také podobu pětidílného televizního seriálu.

V roce 1947 byl Vladislav Vančura jmenován národním umělcem in memoriam. Manželka Ludmila je autorkou vzpomínkové knihy Dvacet šest krásných let. Jeho dcerou byla pro děti píšící spisovatelka Alena Santarová (1923-67).

Filmografie:

1932    N, R: PŘED MATURITOU

1933    N, Sc, R: BURZA PRÁCE / N, R: NA SLUNEČNÍ STRANĚ

1934    R: MARIJKA NEVĚRNICE

1937    Sc, R: LÁSKA A LIDÉ / Sc, R: NAŠI FURIANTI

1953    APr: PEKAŘ JAN MARHOUL

1955    APr: KUBULA A KUBA KUBIKULA

1967    APr: MARKETA LAZAROVÁ / APr: ROZMARNÉ LÉTO

1970    APr: LUK KRÁLOVNY DOROTKY

1973    APr: KUBULA A KUBA KUBIKULA VE VAŘEČKÁCH A HRNCÍCH

1989    APr: KONEC STARÝCH ČASŮ

2002    APr: ÚTĚK DO BUDÍNA

Tučně zvýrazněné filmy si můžete zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.

Vysvětlivky:

APr – autor předlohy

N – námět

Sc – scénář

R – režie 

FOTO: Filmexport