POCTA BEETHOVENOVI

Slavnostní koncert je připomenutím pobytu velkého skladatele v Karlových Varech. Přesně před dvěma sty dvěma lety, tedy 6. srpna 1812 Ludwig van Beethoven vystoupil společně s italským houslistou Giovannim Batisttou Polledrem v Českém sále tehdejšího hotelu Pupp na benefičním koncertě ve prospěch obyvatel rakouských lázní Baden, strávených velkým požárem.

    Tuto výjimečnou kulturní událost připomíná Karlovarský symfonický orchestr každoročně již od roku 1992.

   Ludwig van Beethoven (1770 - 1827), německý hudební skladatel a dovršitel vídeňského klasicismu, rozvinul klasicistní slohové a formové prostředky do svého individuálního hudebního stylu a otevřel tak dveře nové hudební epoše - romantismu. Koncert zahájí skladba Coriolan - předehra z roku 1807, kdy Beethoven zkomponoval hudbu pro tragédii Heinricha Josepha von Collinse z roku 1804 o antickém římském vůdci jménem Graius Marcius Coriolanus. Někdy se mylně uvádí, že Beethoven hudbu zkomponoval k Shakespearově hře Coriolanus. Struktura a témata předehry komplexně předestírají vlastní hru. Hlavní téma v c moll  reprezentuje Coriolanovo rozpoložení a směřování k v podstatě válce, kdy přemítá o vpádu do Říma, zatímco téma v Es Dur představuje naléhání jeho matky, aby od záměru upustil. Coriolanus nakonec spáchá sebevraždu. Předehra měla premiéru v březnu 1807 na soukromém domácím koncertě prince Franze Josefa von Lobkowitze.

   Romance F dur pro housle je jedna ze dvou romancí, které Beethoven napsal pro housle a orchestr. Beethoven tuto romanci označil jako "druhou", přestože ji zkomponoval o čtyři roky dříve než první romanci, v roce 1798. Publikována ale byla až v roce 1805, o dva roky později než Romance č. 1. Jde o jedno z Beethovenových nejpopulárnějších děl. Romanci G dur pro housle napsal Beethoven v roce 1802, publikován byla hned následujícího roku., proto ji autor označil jako první.

   Jako sólista se představí houslista Jakub Sedláček, koncertní mistr KSO.

   Symfonie č. 1 C dur koncert věnovaný hudebnímu velikánovi uzavře. Skladatel symfonii napsal v průběhu let 1799 - 1800. Premiérově zazněla s velkým úspěchem 2. dubna 1800 ve vídeňském Burgtheatru. Beethoven svou první symfonii, v níž je ještě patrný vliv Mozarta i Haydna, dedikoval baronu Gottfried van Swietenovi, který byl patronem mladého Beethovena.

   První symfonie se zdá na první pohled jednoduchá, zejména ve srovnání s poslední, Devátou Beethovenovou symfonií. Její místo ve skladatelově tvorbě, která teprve čekala na zrození, popsal jeden z dobových komentátorů těmito slovy: „Jestliže nyní vidíme pouze dráp, který je předzvěstí lva, je to proto, že lev zjistil, že je moudřejší ještě nezaútočit.“

   První věta symfonie je typickým úvodem pro sonátovou formu. Na tehdejší dobu ale začíná překvapivým septakordem (souzvuk čtyř současně zahraných tónů, které jsou navíc poskládány podle určitých harmonických pravidel). Úvod druhé věty připomíná fugu, třetí věta je tematicky i tempově bližší spíše scherzu než menuetu, jak je psán v originále. Čtvrtá věta začíná pomalým tématem, které hrají pouze housle, v kontrastu s rychlým tempem celé věty. V této větě je také patrná Beethovenova záliba v překvapování posluchače.

   Koncertní mistr KSO Jakub Sedláček patří k předním houslistů své generace, je vyhledávaným komorním hráčem a sólistou. Vystudoval Pražskou konzervatoř, kde byl jeho profesorem i fenomenální houslista Ivan Ženatý, následně studoval na konzervatoři v Plzni. Účastnil se úspěšně řady soutěží, jako stipendista se účastnil mistrovských kurzů v USA na School of Music Meadowmoth, stát New York. Jako sólista účinkuje Jakub Sedláček s předními českými orchestry, vystupuje rovněž na festivalech doma i v zahraničí. 

V letech 2007 - 2008 působil pedagogicky a koncertně v Bangkoku na College of Music, Mahidol University, 2008 - 2011 byl koncertním mistrem a sólistou Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně, 2011 - 2012 působil jako koncertní mistr Plzeňské filharmonie, 2012 - březen 2013 byl koncertním mistrem v Thüringer Symphoniker v Německu. Od března 2013 působí v KSO.

   Karlovarský symfonický orchestr bude řídit dirigent Miloš Formáček. Narodil se v hudební rodině, jeho otec byl prvním fagotistou České filharmonie. V roce 1978 absolvoval na Konzervatoři v Praze klavír, kompozici a dirigování. Studia ukončil v roce 1983 na Akademii múzických umění v Praze u národního umělce, šéfdirigenta České filharmonie prof. Václava Neumanna.

   Miloš Formáček se zúčastnil několika mezinárodních mistrovských dirigentských kurzů, je laureátem několika dirigentských a skladatelských soutěží. Působil jako dirigent Symfonického orchestru konzervatoře v Praze, jako dirigent a později šéfdirigent Hudebního divadla v Praze a průběžně hostoval především u význačných českých symfonických orchestrů, se kterými vystupoval doma i v zahraničí. V letech 2002 - 2006 byl dirigentem a ředitelem Symfonického orchestru v Karlových Varech, se kterým spolupracuje dodnes. V současné době je ředitelem Severočeského divadla.

6. 8., Lázně III, 19.30 hodin

LUDWIG VAN BEETHOVEN: Coriolan, předehra

LUDWIG VAN BEETHOVEN: Romance pro housle F dur

LUDWIG VAN BEETHOVEN: Romance pro housle G dur

LUDWIG VAN BEETHOVEN: Symfonie č. 1 C dur

I. Adagio molto - Allegro con brio

II. Andante cantabile con moto

III. Menuetto: Allegro molto e vivace

IV. Adagio - Allegro molto e vivace

Jakub Sedláček, koncertní mistr KSO - housle
Dirigent: Miloš Formáček