Josef Hloucha: Otakar Vávra o své nové práci

(Požádali jsme úspěšného režiséra „Panenství“, „Filosofské historie“ a „Cechu panen kutnohorských“, aby nám prozradil něco o svých plánech.)

Smíme vědět, které nové filmy připravujete?

1. Jsou to především 2 filmy pro Lucernafilm: „Humoreska“, drama podle románu K. M. Čapka-Choda, a historická veselohra „Noc na Karlštejně“, podle divadelní hry Jaroslava Vrchlického. Obě scenaria jsem již napsal a v této době se již činí pečlivé přípravy k realisaci.

Dále je to film pro F. A. B. v Hostivaři podle románu B. Kličky: „Do posledního dechu“, který se právě přepracovává pro filmové libreto.

Proč jste se rozhodl pro „Humoresku“?

2. Z prací Čapka-Choda jsem vzal právě „Humoresku“ proto, že je nejméně románovitá, přímo dramaticky stavěná, je už v své literární formě napínavá a zajímavá svým krásným českých prostředím – přečtěte ji jedním dechem, okouzlí vás svou kultivovaností, hlubokou lidskostí a hudebností v pravém smyslu.

Ale hodí se K. M. Čapek pro film?

3. Umění Čapka-Choda netkví ve formě, je v životnosti jeho postav a nesentimentálnosti příhod, často ukrutně skutečných. Proto jeho dramatické motivy jsou v pravdě filmové, je možno podržet jejich charakter v plné míře a přepsat, přebásnit je do optické a zvukové řeči filmu.

Co nového přinese „Humoreska“?

4. Proti kondelíkovskému pivnímu typu pražského měšťana staví Čapek-Chod v své „Humoresce“ typ kultivovaného pražského měšťana s tradicí českých rodů, kde se láska ke kultuře a k hudbě přenášela s otce na syna, kde přebytečné peníze se nevyhazují za přepych a za rozmary, ale kupují se obrazy, noty a doma se hraje kvarteto: Beethoven, Smetana, Dvořák…

Jak dlouho Vám trvá práce na scenariu?

5. Vždycky je radostná práce na scenariu u předlohy, která tak silně vyzařuje atmosférní a básnivé umocnění skutečnosti, jako toto dílo Čapka-Choda. A Dvořákova „Humoreska“, známá u nás v celém světě, zde nemá ilustrativní funkci, ale dramatickou. Je základním kamenem celého děje. Nemusím snad zdůrazňovat, jak Dvořákova hudba mluví k srdci českého člověka zvláště v dnešní době. Ptáte se mne, jak dlouho píši scenario. Podle toho. Nejméně měsíc a je-li třeba studovat historický materiál, zažít ho a zpracovat, tedy tři měsíce. To byl případ „Cechu panen kutnohorských“ a „Noci na Karlštejně“.

Jak jste přišel na „Noc na Karlštejně“?

6. Vrchlického „Noc na Karlštejně“ je jedna z nejkouzelnějších a nejněžnějších českých historických veseloher.

Může „Noc na Karlštejně“ něco říci dnešku?

7. V dnešní době zvláště je nutno posilovat v českém člověku pocit národního sebevědomí a to, myslím, nejlépe umí takový film z české historie, který vám živěji a jasněji než suchý dějepis znovu ukáže, že byly slavné doby naší české vlasti, kdy české království bylo evropskou velmocí a ohniskem kultury. A jeden z příkladů toho je právě doba Karla IV.

Jaký je Váš názor na historický film?

8. Podle mého názoru nesmí historický film unavovat dějepisnou popisností. Je nutno vybírat z historických detailů pouze ty, které jsou v nějakém vztahu k dnešnímu člověku. Ať je to kontrast, či podobnost. Divák film pozorněji sleduje, co bylo proti dnešku tehdy jiné a dnes už je komické nebo podivné, anebo co kupodivu tehda bylo právě tak, jako dnes. Tím setřeme s našich milých předků tu čítankově papírovou aureolu a uděláme z nich živoucí lidi, dosti podobné nám, právě tak chybující, jako ušlechtilé.

Použijete pro film historických scenerií?

9. Exteriery budu natáčet na Karlštejně v jeho dnešní podobě, ačkoliv za doby Karlovy jeho střechy vypadaly jinak. Jednak je tato podoba už vžita a hlavně by taková kulisa Karlštejna, postavená speciálně pro filmování, stála několikrát více, než smí u nás činit náklad na celý film. Doufám, že mi obecenstvo tuto vědomou chybu odpustí. Byl bych rád, kdyby jich nebylo víc.

Zdroj: Kinorevue čís. 28, ročník V, vyšlo 1. března 1939

Poznámka: Text je doslovným přepisem originálního textu se zachováním původního jazyka a stylistiky.