Jindřich Plachta - v jeho herectví se zrcadlí hluboká lidskost

Narodil se jako Jindřich Šolle v Plzni 1. července 1899. Svůj umělecký pseudonym Plachta přijal podle přezdívky, které se mu dostalo od přátel podle velké rozevláté peleríny, kterou v mládí s oblibou nosil.

Po absolvování obchodní akademie v Plzni pracoval jako bankovní úředník v Krakově a potom v Praze. Divadlo hrával už během studií s plzeňskými ochotníky. Po převratu, podobně jako řada dalších výrazných komických osobností té doby, účinkoval večer po zaměstnání v kabaretech (Satyr, Červená sedma, Rokoko,Varieté), kde dosahoval velkých úspěchů texty, které si pro své výstupy často psal sám (Potlachy Vůněslavy Acetylénové). V roce 1927 byl ze zdravotních důvodů předčasně penzionován a od té doby se začal divadlu věnovat profesionálně. Prošel několika scénami, v letech 1927-28 a 1930-33 působil v Divadle Vlasty Buriana, 1929-30 a 1933-37 v Osvobozeném divadle (jako partner dvojice V+W). V letech 1927-44 zároveň procházel operetní zkušeností v Tylově divadle v Nuslích a ve Velké operetě. Hilar ho chtěl, stejně jako Rašilova, angažovat do Národního divadla, ale Plachta ve své skromnosti a nesmělosti tuto i řadu jiných výhodných nabídek odmítl.

Po válce jezdil po českých zemích se samostatnou scénou Vesnického divadla, nazvanou Divadlo pod Plachtou, hrál v činohře Divadla 5. května (1945-48), v sezoně 1948-49 stanul na prknech Národního divadla a v posledních dvou letech před smrtí působil v Ústředním divadle československé armády na Vinohradech. Vynikl především v komických rolích, kde uplatňoval svou vysokou hubenou postavu, originální fyziognomii a dikci.

Těžiště jeho herecké práce však bylo ve filmu, kde vytvořil množství nezapomenutelných postav. Na plátně se začal objevovat od druhé poloviny 20. let a v němé éře vytvořil přes dvě desítky filmových postaviček v nenáročných veselohrách, ale také roli muzikanta v prvním filmu Martina Friče Páter Vojtěch a především jímavou postavu krejčího ve vynikajícím Junghansově snímku Takový je život. Stal se oblíbeným a žádaným hercem, a třebaže vystupoval i v podřadných filmech, nikdy neodvedl podřadný výkon.

K jeho nezapomenutelným filmovým rolím, pro které jsou příznačné charakteristický nesmělý projev, laskavost a hluboká lidskost, patří především profesor matematiky z filmu Před maturitou, vysloužilec Bláha z Našich furiantů, krejčí Habásko z Mužů v offsidu, hokynář Marvan z Advokáta chudých, drožkář Šourek ze snímku Karel a já, blázen Janek z Městečka na dlani. Za roli jednoho z horníků ve filmu Druhá směna se stal nositelem národní ceny za umění filmové (1941).

http://youtu.be/E2vVyVcK-2s

Jako stoupenec komunistických ideálů spolupracoval za 2. světové války s domácím odbojem a finančně podporoval postižené rodiny. Aby se vyhnul vystupování v rozhlasových skečích, sloužících nacistické propagandě, a vystupování v německých filmech, schoval se za pomoci přátel v nemocnici, kde podstoupil operaci a dlouhodobou hospitalizaci. Od roku 1945 psal kurzívy a fejetony do Rudého práva, jezdil hrát na vesnici, do dolů a továren. Toto jeho nadšení vyvrcholilo titulní rolí ve filmu B. Zemana Pan Novák.

Je také úspěšným autorem stále vydávané populární knížky pro děti Pučálkovic Amina a posmrtně vydané knížky drobných humoristických próz a vzpomínek Na slovíčko s Jindřichem Plachtou. V roce 1953 natočil režisér Čeněk Duba střihový film Večery s Jindřichem Plachtou. Zemřel 6. listopadu 1951 v Praze.

FOTO: archiv FEX

DO OBCHODU - KOUPIT DVD