Karel Dostal - herec a divadelní režisér
Narodil se 14. března 1884 v Poděbradech v herecké rodině (matka Marie Horská byla členkou Prozatímního divadla, jeho sestrou byla Leopolda Dostalová). Původně studoval filozofii, ale později se rozhodl pro divadlo. Vystudoval Vysokou školu dramatického umění v Berlíně (1908) a v letech 1908-15 hrál u Maxe Reinhardta a v Meiningen, poté v Novém vídeňském divadle (1918-19). Po vzniku Československa působil nejprve jako ředitel Jihočeského národního divadla v Českých Budějovicích, odkud přešel do Prahy, do souboru Městského divadla na Vinohradech (1920-22).
V roce 1922 byl angažován do Národního divadla, kde působil až do svého odchodu do důchodu (1955) jako herec, režisér a šéf činohry (1945-47). Ještě v penzi potom pohostinsky režíroval v Městských divadlech pražských i na mimopražských scénách, v letech 1958-59 byl uměleckým šéfem Východočeského divadla v Pardubicích. Na jevišti vytvářel převážně menší postavy a brzy přešel především k divadelní režii. Stal se jednou z vůdčích režijních osobností českého divadla meziválečného období. Pro jeho práci byla příznačná péče o vysokou úroveň jevištní řeči a stylovou určitost pohybu, důraz kladl na výběr her se závažnou tematikou. Byl citlivým režisérem klasických i moderních her světového repertoáru, ale i domácích novinek.
Ve filmu začal hrát od počátku 30. let (debutoval 1932 rolí soudce v Machatého komedii Načeradec, král kibiců) a pro svůj kultivovaný hlasový projev a noblesní vzhled byl obsazován především do rolí intelektuálů, vysokých úředníků, advokátů, lékařů, soudců, bankéřů a průmyslníků. Podobné charaktery zpodobňoval i v poválečném filmu, ve kterém vytvořil i několik zajímavých historických postav – Paganiniho v Houslích a snu, Windischgrätze v Revolučním roku 1848, prof. Woltmanna v Mikoláši Alšovi a J.Wenziga v životopisném snímku o skladateli B. Smetanovi Z mého života, který byl jeho poslední filmovou rolí. Karel Dostal byl v roce 1935 spoluzakladatelem antifašisticky orientovaného Klubu českých a německých divadelních pracovníků, po válce mu byl udělen Řád práce (1953) a propůjčen titul zasloužilý umělec (1964). Je také autorem řady statí, např. v časopisech Národní a Stavovské divadlo a Národní divadlo. Zemřel 1. března 1966 v Praze.
Filmografie:
1932 He: NAČERADEC, KRÁL KIBICŮ
1934 He: DOKUD MÁŠ MAMINKU / He: GRANDHOTEL NEVADA / He: MAZLÍČEK / He: ZLATÁ KATEŘINA
1935 He: PAN OTEC KARAFIÁT / He: STUDENTSKÁ MÁMA
1937 He: BÍLÁ NEMOC / He: SVĚT PATŘÍ NÁM / He: TŘI VEJCE DO SKLA
1938 He: CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH / He: NEPORAŽENÁ ARMÁDA
1939 He: HUMORESKA / He: KOUZELNÝ DŮM / He: MUŽ Z NEZNÁMA
1940 He: DRUHÁ SMĚNA / He: MASKOVANÁ MILENKA
1941 He: HOTEL MODRÁ HVĚZDA / He: MODRÝ ZÁVOJ / He: NEBE A DUDY / He: TĚŽKÝ ŽIVOT DOBRODRUHA / He: TURBINA
1942 He: BARBORA HLAVSOVÁ / He: VALENTIN DOBROTIVÝ
1943 He: ČTRNÁCTÝ U STOLU / He: TANEČNICE
1944 He: SOBOTA
1945 He: BLUDNÁ POUŤ / He: ČERNÍ MYSLIVCI / He: ROZINA SEBRANEC / He: ŘEKA ČARUJE
1946 He: HOUSLE A SEN
1947 He: PODOBIZNA / He: TÝDEN V TICHÉM DOMĚ
1948 He: KRAKATIT
1949 He: REVOLUČNÍ ROK 1848
1950 He: POSEL ÚSVITU / He: TEMNO
1951 He: MIKOLÁŠ ALEŠ
1955 He: Z MÉHO ŽIVOTA
1960 He: POCHODNĚ
Tučně zvýrazněné filmy si můžete objednat na DVD na stránkách www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.