VÁCLAV VYDRA st. - tragéd klasického typu

Narodil se 29. dubna 1876 v Plzni. Ze sexty místní německé reálky utekl ke kočovnému divadlu. V roce 1893 začínal ve společnosti Elišky Zöllnerové v Mladé Boleslavi, ve které působil řadu let jako herec a režisér. Od roku 1907 hrál v Městském divadle v Plzni, kde ho po šest let formoval herec a ředitel Vendelín Budil. Poté upoutal první české expresionistické režiséry Františka Zavřela a K. H. Hilara, odešel do Prahy a stal se oporou divadelního expresionismu v Městském divadle na Královských Vinohradech (1913-22). V roce 1922 přešel na scénu Národního divadla, kde potom působil až do své smrti (1940-45 jako stálý host, 1945-49 jako umělecký ředitel, 1949 jmenován čestným intendantem).

Byl velkým tragédem klasického typu, na jevišti vytvářel největší dramatické postavy českého a světového klasického i moderního repertoáru. V Národním divadle dominoval ve významných inscenacích K. H. Hilara, J. Frejky a K. Dostala. Jako herec vyšel z expresionismu, ale ve zralém věku se přiklonil k psychologicko-realistickému stylu a navázal tak na odkaz herecké generace vedené Eduardem Vojanem.

Jeho expresivní herecký projev byl filmu cizí, a tak s filmaři spolupracoval jen zřídka. Patřil ale k prvním českým filmovým hercům, protože na filmovém plátně se objevil už v roce 1914 po boku svých tehdejších vinohradských kolegů v Paloušově situačním žertu podle hry Františka Langra Noční děs, v němž hrál opilce. Z desítky dalších rolí v němých filmech vytvořil největší v Čapkově – Kvapilově Zlatém klíčku (1922), jehož kopie se ale nedochovala; jinou významnou rolí byl německý císař Jindřich I. v historickém filmu J. S. Kolára Svatý Václav (1929).

Ve zvukové éře hrál většinou záporné postavy lidí z vyšší společnosti (Když struny lkají, 1930; Na sluneční straně, 1933; Bílá nemoc, 1937; Cech panen kutnohorských, 1938), ale také starostlivé otce (Neporažená armáda, 1938; Směry života, 1940) apod. Také ve filmu se málokdy dovedl oprostit od teatrálnosti (výjimkou byl Filip Dubský v Našich furiantech, 1937), a proto i film zaznamenal především mnoho nuancí jeho velkého divadelního herectví.

Naposled si zahrál jednu z hlavních rolí ve Vávrově Okouzlené v roce 1942. Poté již jen propůjčil svůj hlas praotci Čechovi v poválečném Trnkově loutkovém filmu Staré pověsti české (1952) a naposled stanul před kamerou v krátkometrážním dokumentu Ladislava Rychmana Národní umělec Václav Vydra (1952), natočeném při příležitosti jeho pětasedmdesátých narozenin. Občas hrál a recitoval v rozhlase, jeho herectví je zachyceno na gramofonových nahrávkách.

Již před 2. světovou válkou byl příznivcem levicové kulturní fronty. Ve 30. letech předsedal Klubu českých a německých divadelních pracovníků, sdružujícím demokratické a pročeskoslovensky orientované umělce obou národností. Podporoval jako jeden z prvních německé a rakouské herce, utíkající před německým fašismem. Je autorem úvah o divadle Prosím o slovo (1940) a svou uměleckou a životní dráhu popsal v memoárech Moje pouť životem a uměním (1948). Roku 1924 se stal nositelem státní ceny za dramatické umění, v roce 1946 mu byl udělen titul národní umělec. Zemřel v Praze 7. dubna 1953. Hercem byl i jeho syn Václav Vydra ml. (1902-79), dlouholetý člen Městských divadel pražských a manžel herečky Dany Medřické, jejich syn, rovněž Václav Vydra, pokračuje ve stopách hereckého rodu a je znám jak z divadelních prken, tak také z televize i filmu.

Filmografie:

1914    He: NOČNÍ DĚS
1918    He: DÉMON RODU HALKENŮ
1919    He: BOGRA / He: KRASAVICE KAŤA / He: SIVOOKÝ DÉMON
1920    He: MAGDALENA / He: ZA SVOBODU NÁRODA
1921    He: MNICHOVO SRDCE (Srdce mnichovo) / He: NA VYSOKÉ STRÁNI (V rokli prokletých)
1922    He: KOPÁČI / He: ZLATÝ KLÍČEK
1929    He: SVATÝ VÁCLAV
1930    He: KDYŽ STRUNY LKAJÍ / He: TAJEMSTVÍ LÉKAŘOVO
1933    He: NA SLUNEČNÍ STRANĚ / He: SEDMÁ VELMOC
1936    He: VOJNARKA
1937    He: BÍLÁ NEMOC / He: NAŠI FURIANTI
1938    He: CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH / He: NEPORAŽENÁ ARMÁDA
1940    He: SMĚRY ŽIVOTA
1941    He: MODRÝ ZÁVOJ / He: PANTÁTA BEZOUŠEK
1942    He: OKOUZLENÁ
1952    Ko: STARÉ POVĚSTI ČESKÉ

Tučně zvýrazněné filmy si můžete objednat na DVD na ww.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.

Vysvětlivky:
He – herec
Ko – komentář čte