Marie Vášová - silná v dramatických i komediálních rolích

Narodila se 16. května 1911 v Praze. Studovala na průmyslovce a na obchodní škole a zároveň statovala ve vinohradském divadle. Krátký čas pracovala jako úřednice v nakladatelství Otakara Štorcha–Mariena Aventinum a ve Škodovce. Herectví studovala soukromě při zaměstnání u Míly Pačové a Antonína Strnada. Divadelní dráhu nastoupila bez vědomí rodičů v roce 1932 u Rodenovy společnosti. Po roce získala angažmá v Olomouci a po jedné sezóně přešla do Českých Budějovic, odkud se rovněž po ročním působení vrátila na Moravu, tentokrát do Ostravy. Tam v letech 1935-40 pod vedením Jana Škody vyrostla v tragédku velkého formátu.

Za okupace se vrátila do Prahy, kde brzy obecenstvo zaujala jako přední členka tehdy vynikajícího souboru holešovického divadla Uranie (1941-44). Následně po jedné sezóně v Divadle na Vinohradech se stala roku 1945 členkou činohry Národního divadla, kde působila až do své smrti (od r. 1960 jako jeho zasloužilá členka).
Vysoká štíhlá postava a vznosný hlas spolu s bohatým mimickým výrazem ji předurčovaly pro vypjatě dramatické postavy, její talent se ale projevil i v komediálních rolích.

Na filmovém plátně se poprvé objevila ještě za okupace v menší roli ošetřovatelky v Holmanově Modrém závoji. Po válce byla ve filmu často obsazována do rolí venkovských žen (V horách duní, Nikola Šuhaj, Advent), ve kterých se, jak se sama vyjádřila, necítila doma, ale které ji lákaly svojí novotou. Na stříbrném plátně vytvářela vážné dramatické až tragické postavy (Kariéra, Svědomí, Housle a sen, Němá barikáda, Nástup, Jan Žižka, Proti všem, Škola otců, Taková láska).

Vrcholem jejího hereckého umění tohoto období byla tragická postava Hudcové v Steklého Siréně. Tato vynikající herecká kreace ale zároveň zapříčinila určitý stereotyp v jejím obsazování do rolí trpících matek. Později obdobnou roli vytvořila v Krejčíkově Vyšším principu v postavě matky studenta Vlastimila Ryšánka popraveného nacisty.

V 60. letech k jejím velkým postavám patřila matka Fišerka ve Vávrově Policejní hodině nebo matka Kociánová v Krejčíkově Labyrintu srdce. Jen zcela výjimečně se objevila ve veselohrách (Fričovy filmy Císařův pekař – Pekařův císař a Nechte to na mně). Své herecké mistrovství uplatňovala také v rozhlase a televizi (Prométheus, Rudá v černé, Bidýlko, Plášť Marie Terezie, Samota).

V roce 1947 se stala laureátkou státní ceny za film Siréna, o jedenáct let později následovalo vyznamenání Za vynikající práci, v roce 1961 jí byl propůjčen titul zasloužilá umělkyně a za divadelní postavu Tylovy Drahomíry a role matek ve filmech Vyšší princip a Labyrint srdce se v roce 1961 stala podruhé laureátkou státní ceny.

Protože v 70. letech opakovaně projevovala nesouhlas s normalizačními zásahy v kultuře a společnosti, přestala být obsazována do filmových i televizních rolí.
Zemřela 6. srpna 1984 v Praze.

Filmografie:

1941    He: MODRÝ ZÁVOJ
1943    He, Zp: ŽÍZNIVÉ MLÁDÍ
1945       He: ROZINA SEBRANEC / He: ŘEKA ČARUJE
1946       He: HOUSLE A SEN / He: MUŽI BEZ KŘÍDEL / He: NEZBEDNÝ BAKALÁŘ / He: V HORÁCH DUNÍ
1947       He: NIKOLA ŠUHAJ / He: SIRÉNA
1948       He: KARIÉRA / He: SVĚDOMÍ

1949       He: NĚMÁ BARIKÁDA
1951       He: CÍSAŘŮV PEKAŘ – PEKAŘŮV CÍSAŘ
1952       He: NÁSTUP
1953       He: KOMEDIANTI / He: PEKAŘ JAN MARHOUL  / He: VÝSTRAHA
1954       He: BOTOSTROJ
1955       He: JAN ŽIŽKA / He: NECHTE TO NA MNĚ / He: PO NOCI DEN
1956       He: ADVENT / He: NEVĚRA / He: PROTI VŠEM
1957       He: ŠKOLA OTCŮ
1959       He: TAKOVÁ LÁSKA
1960       He: POLICEJNÍ HODINA / He: VYŠŠÍ PRINCIP
1961       He: JARNÍ POVĚTŘÍ / He: LABYRINT SRDCE
1963       He: DRAHOMÍRA A JEJÍ SYNOVÉ
1964       He: MÍSTENKA BEZ NÁVRATU
1965       He: ZTRACENÁ TVÁŘ
1968       He: MAXIM GORKIJ POSLEDNÍ
1969       He: HVĚZDA
1976       He: OSVOBOZENÍ PRAHY
1977       He: VŠICHNI PROTI VŠEM

Tučně zvýrazněné filmy si můžete zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.

Vysvětlivky:

He – herečka
Zp – zpívá

Přidat komentář

Jméno (povinné)

E-mail (povinné)

Webová stránka

1000 zbývajících znaků

Zasílat oznámení o nových komentářích

Obnovit

Odeslat

Zrušit

JComments