Květa Fialová - šlechtična, pletichářka, podvodnice, vyzvědačka i vzorná manželka a matka

Narodila se 1. září 1929 ve Velkých Dravcích na Slovensku v rodině výtvarnice a plukovníka letectva, usazené po první světové válce v české kolonii u Fiľakova. Se svou o tři roky starší sestrou (slovenská herečka Blanka Fialová) studovala na katolické škole v Dobšiné a v evangelickém penzionátu v Modre. V roce 1939 se rodina musela vrátit do Čech.

Hned po osvobození odešla proti vůli rodičů v šestnácti letech k divadlu do Českého Těšína, kde získávala první herecké zkušenosti. V roce 1946 byla přijata na brněnskou Státní konzervatoř, záhy transformovanou v JAMU. Studovala tu u profesorů Lázničkové, Novotného a Nováka a patřila k prvním absolventům této nové vysoké školy, kterou absolvovala v roce 1950.

Po studiích působila v řadě oblastních divadel, v Opavě (1950-51), Českých Budějovicích (1951-54), Kolíně (1954-56) a na Slovensku v Armádním divadle v Martine (1956-57). V roce 1958 ji angažoval Jan Werich do Divadla ABC a s jeho souborem potom přešla v roce 1962 do Městských divadel pražských, kde se v dalších třiceti letech objevovala v klasickém, konverzačním a veseloherním repertoáru až do odchodu na odpočinek. Od poloviny 90. let vystupuje opět v Divadle ABC, hostuje ve Viole a v inscenacích Pražské divadelní agentury Václava Hanzlíčka.

Její atraktivní zjev ji předurčil pro role fatálních žen, žádoucích a okouzlujících muže všech postavení a každého věku, nebo také žen zahálčivých a rozmarných, někdy cynických i zlých. Na jevišti, v televizi i ve filmu hrála převážně postavy dam z lepšího světa, šlechtičen, nebo naopak žen pochybných mravů, pletichářek a podvodnic, vyzvědaček, kuplířek i vražedkyň, v nejlepším případě nepříliš vzorných manželek a matek.

Na filmovém plátně se poprvé objevila v roce 1949, ještě jako studentka JAMU, v roli kulturní referentky v budovatelském dramatu ze stavby mládeže režiséra K. M. Walló Veliká příležitost. Od počátku 50. let začínala dívčími rolemi ve filmech Štika v rybníce, Plavecký mariáš, Výstraha, Tenkrát o vánocích, Dařbuján a Pandrhola.

Její hvězdnou kariéru potom odstartovala barová zpěvačka Tornádo Lou v Lipského parodii na kovbojky Limonádový Joe aneb Koňská opera a další role fatálních žen, zahrané se smyslem pro vtip a nadsázku, např. tajemná snoubenka v Zemanově hudební parodii romantických detektivních příběhů Fantom Morrisvillu či agentka ve Vorlíčkově parodii špionážních snímků Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky.

Ryze komediální role vytvořila např. ve filmech Ženu ani květinou neuhodíš, Vražda po našem, Ďábelské líbánky, Slaměný klobouk, Adéla ještě nevečeřela. Vrozenou noblesu zúročila v postavách šlechtičen, např. jako hraběnka v Menzelových Ostře sledovaných vlacích, jako paní kněžna v Moskalykově přepisu Babičky a v jedné ze svých největších rolí, jako kněžna Polozová v Krškových Jarních vodách.

Manželské dvojice vytvořila např. s M. Růžkem (Třináctá komnata), O. Velenem (Na kolejích čeká vrah), L. Lipským (Muž z Londýna), J. Somrem (Půl domu bez ženicha) a S. Benešem (Operace mé dcery).

V 70. letech hrála častěji ve slovenských filmech a televizních inscenacích, kde díky perfektní slovenštině nemusela být dabována (Volanie démonov, Putovanie do San Jaga, Skrytý prameň, Srdce na lane, Do zbrane, kuruci !, Cnostný Metod, Hra na telo, Smrť šitá na mieru).

Poté pozvolna začala přecházet k postavám měšťáckých matek (Léto s kovbojem, Můj hříšný muž), ve filmové prvotině Marie Poledňákové S tebou mě baví svět se přehrála do rolí babiček (Báječná léta pod psa) a vitálních starých dam (Příliš hlučná samota, Byl jednou jeden polda, Pasáž, Všichni moji blízcí, Účastníci zájezdu).

Mnohem pestřejší paletu charakterů jí ale nabídla televize. Zahrála si v dlouhé řadě inscenací a filmů (např. Jen jeden den, Vrah byl odsouzen po právu, Smrt a blažená paní, Drama na lovu, Povídky malostranské, Rekviem za kouzelnou flétnu, Dáma v jezeře, Hotel Miramare, Duhový luk, Ryba ve čtyřech, Záhadná paní Savageová, Deník šílené manželky), v pohádkách (Bílá kočička, Honza a tři zakleté princezny, O Popelákovi, O zrzavé Andule, Omyl děda Vševěda, Paní Mlha) a v seriálech (Hříšní lidé města pražského, F. L. Věk, Druhý dech, Heřmánci, Náhrdelník, Život na zámku, Hotel Herbich, Bazén).

Je autorkou knih (s Alenou Šloufovou) Květa Fialová o sobě : … čím hůře, tím lépe (1999) a Květa Fialová o sobě II : … o vítání stáří (2003). Jejím manželem je divadelní a televizní režisér Pavel Háša, dcera Zuzana je uměleckou restaurátorkou.

Filmografie (výběr):

1949 He: VELIKÁ PŘÍLEŽITOST

1951 He: ŠTIKA V RYBNÍCE

1952 He: PLAVECKÝ MARIÁŠ 

1955 He: STRAKONICKÝ DUDÁK

1956 He: ZLATÝ PAVOUK

1958 He: DĚTI STRACHU / He: TENKRÁT O VÁNOCÍCH

1959 He: DAŘBUJÁN A PANDRHOLA / He: DŮM NA OŘECHOVCE / He: PRINCEZNA SE ZLATOU HVĚZDOU

1961 He: FLORIÁN He: KOLIK SLOV STAČÍ LÁSCE?

1963 He: EINSTEIN KONTRA BABINSKÝ

1964 He: LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA

1966 He: FANTOM MORRISVILLU / He: OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY / He: SMRT ZA OPONOU / He: VRAŽDA PO NAŠEM / He: ŽENU ANI KVĚTINOU NEUHODÍŠ

1968 He: OBJÍŽĎKA / He: TŘINÁCTÁ KOMNATA

1970 He: PARTIE KRÁSNÉHO DRAGOUNA

1971 He: SLAMĚNÝ KLOBOUK

1976 He: LÉTO S KOVBOJEM

1977 He: ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA

1982 He: S TEBOU MĚ BAVÍ SVĚT 1983

1995 He: PŘÍLIŠ HLUČNÁ SAMOTA (Une Trop bruyante solitude)

1996 He: BÁJEČNÁ LÉTA POD PSA

2002 He: ANDĚLSKÁ TVÁŘ

2006 He: ÚČASTNÍCI ZÁJEZDU

Tučně zvýrazněné filmy si můžete zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.

Vysvětlivky: He – herečka

FOTO: Filmexport