Filmový Barrandov
Povídali jsme si se známými o zajímavostech první republiky, až jsme skončili u stavby, kterou všichni míjíme při pravidelném výjezdu z Prahy. Na můj dotaz, co je napadá při spatření současného Barrandova, se všichni shodli na slově „ostuda“. Potom už se rozvinula debata se samými superlativy na téma výstavba teras s koupalištěm, ateliéry a film, sláva filmových hvězd. Mě napadly hlavně černobílé filmy. A samozřejmě móda, kterou film vždy ovlivňoval.
Terasy
Terasy Barrandov vybudoval ve funkcionalistickém stylu stavitel Václav M. Havel, otec bývalého prezidenta. V roce 1924 navštívil Ameriku, nechal se inspirovat Kalifornií resp. San Franciscem a rozhodl se na kopci nad Prahou vybudovat luxusní vilovou čtvrť. Název pozemku Habrová dal přejmenovat, z úcty k francouzskému vědci, na Barrandov. Jeho bratr Miloš zahrnul do plánů i filmové ateliéry. Celý projekt byl ukončen otevřením vyhlídkové restaurace v den svatováclavských oslav roku 1929. Terasami tehdy prošlo 50 tisíc lidí, z nichž mnozí přijeli zdarma tramvajovou či autobusovou linkou. Místo mělo sloužit k odpočinku Pražanů, večer se zde scházela především pražská smetánka, soustředěná kolem ateliérů. Na terasách vyhrával do 19 hod. orchestr R. A. Dvorského a vystupovaly zde tehdejší nejznámější hvězdy. Později se orchestr vždy přesunul do populárního „Trilobit baru“, který se celý rok nikdy nezavíral a hosté často odcházeli až po snídani.
Ateliéry
Nejstarší české filmy byly dosud natáčeny v improvizovaných prostorách na nejrůznějších místech Prahy např. na dvoře Švandova divadla či střeše paláce Lucerna. Systematická filmová výroba byla možná jen v opravdových ateliérech. Nejznámější byly „Filmové továrny AB“ na Vinohradech. Zde vznikla např. Jiráskova „Lucerna“, „Erotikon“ Gustava Machatého i Burianův „C. a k. polní maršálek“ a desítky dalších děl, český film zde zažil přechod z němé do zvukové éry. Posledním filmem, který tady vznikl, byl „Pobočník Jeho Výsosti“. Prozíravý Miloš Havel začal hledat místo v bratrových projektech, kam ateliéry umístit. Rychlost jejich výstavby byla potom závratná – slavnostní výkop základů byl proveden 23. listopadu 1931 a první filmovací den připadl už na 25. leden 1933, kdy se v nových ateliérech začal točit snímek režiséra Innemanna "Vražda v Ostrovní ulici". Tvůrci využili nejnovějších zkušeností zahraničních filmových výroben a podařilo se jim tak vytvořit ve své době nejmodernější a největší filmové ateliéry v Evropě. Jejich ředitelem se stal Miloš Havel.
Koupaliště
K areálu patřilo i koupaliště, které bylo přímo v bývalém lomu. Plavecká dráha byla dlouhá 50 m, hloubka až 4,75 m a nad ní se tyčila dokonale řešená 5 m skokanská věž, dodnes odborníky obdivovaná. Bazén byl označován jako nejmodernější v Evropě. Obklopovaly ho tribuny pro téměř 4000 diváků, kteří se mohli dostat do restaurace schodištěm vedeným po skále. První sportovní nadšenci se zde objevili v roce 1930. V místech dnešní „Strakonické“ bylo volejbalové a basketbalové hřiště, písečná pláž, loděnice a 10 tenisových kurtů. Výhodou byla i zastřešená pontonová klubovna přímo na Vltavě. Teplota vody byla stále nízká, skála sice chránila areál před větrem, ale také před sluncem. Ve filmu „Před maturitou“ můžeme vidět zlaté časy teras a bazénu, s koupajícími se a na loďkách jezdícími herci.
Období zlatých časů Barrandova bylo inspirací v mnoha dalších oblastech kulturního a společenského života. Filmy ovlivňovaly každodenní život nejen bohatých, ale i středních vrstev. Ať už to bylo společenské vystupování, módní oblečení nebo bytové zařízení. Filmové šlágry se linuly na ulicích z ampliónů, ale také doma z rádií, vydávaly se v notové podobě. Poslední hosté z teras odešli v roce 1994, objekt byl po překonání dramatických historických cest opět vrácen rodině Havlových. Ale bohužel to nebylo zárukou k navrácení jeho zašlé slávy. Tu připomínají už jenom černobílé filmy, fotografie a k nebi trčící zříceniny. Naděje na záchranu je mizivá, ačkoliv v roce 1988 byl areál restaurace včetně bazénu se skokanskou věží prohlášen za kulturní památku. Šance na obnovení sportovišť je nulová.