Český film po roce 1939

Druhá světová válka zasáhla do všech sfér života. Nejinak tomu bylo i u filmu. Nacisté přisuzovali filmu velký význam, není proto divu, že hned po 15. březnu 1939 okamžitě obsadili Barrandov. Barrandovský ateliér, který na svou dobu disponoval nejmodernějším vybavením, nemohl zůstat v českých rukou...

Česká filmová produkce v rukou německých

Obsazení českých zemí nacisty se v charakteru filmové produkce ihned projevilo. Nejprve se omezila produkce nákladných a riskantních filmů. Panovala nejistota, jestli okupanti dovolí vyrábět český film. Výběr námětů byl velmi hlídán. Proto se filmovaly především národní klasiky jako Pohádka máje, Babička nebo Paličova dcera. Točily se také filmy, které zobrazovaly krásy české a moravské krajiny. Samozřejmě pro posílení vlastenectví...

Všechny zmíněné tituly nám jsou známé nebo alespoň povědomé, ale nezapomenutelné zůstávají stejně komedie. Ty nejlepší se paradoxně natočily za války. Vzpomeňte na Eva tropí hlouposti, Roztomilého člověka nebo Dívku v modrém. Lidé se chtěli za války v kině zasmát a zapomenout na všední starosti.

Kdo musel z kola ven?

Výrazná změna se týkala nejen scénářů ale i výběru herců. Někteří oblíbení herci prostě z filmového plátna zmizeli. Proč? Byla vydána nová úřední opatření filmového poradního sboru. K promítání nesměli být připuštěny filmy, v nichž hráli hlavní role židovští herci. Z biografu tak zcela vymizel oblíbený komik Hugo Haas. Naposledy se na stříbrném plátně objevil v hlavní roli továrníka ve veselohře „Andula vyhrála“ po boku Věry Ferbasové. Film měl premiéru v prosinci roku 1938. Haas odešel do emigrace a další filmy natočil už v Hollywoodu.

Čeští herci v Pragfilmu

Článek se stejným názvem otiskla v roce 1942 Večerní Praha. Píše se v něm o nově založené produkční firmě Pragfilm, kde se mají uplatnit také čeští filmoví umělci. Angažováni tady byli režiséři František Čáp (Friedrich Zittau), Martin Frič (Fritch) nebo Vladimír Slavínský (Otto Pittermann.) Debut si v německém filmu odbyla i Lída Baarová, Adina Mandlová, Ottomar Korbelář nebo Karel Hradilák. Pro větší srozumitelnost diváků říšských kin si tyto hvězdy změnily svá jména. Adina Mandlová si tak zvolila pseudonym Adina Lil, Nataša Gollová Goll Ada, Zita Kabátová Kabat Zitta, Zorka Janů Jahn Irene nebo Hana Vítová Witt Hanna.

Nebyl snad nikdo, kdo by si tehdy v říškém filmu nezahrál. V roce 1944 noviny Národní střed uveřejnily článek, kde potvrdily, že v roce 1943 se u nás natočilo 18 německých filmů, na kterých se umělecky podílelo 89 tvůrců všech kategorií.

O tom, jak to s některými hvězdami stříbrného plátna po válce dopadlo, netřeba dlouze hovořit. Stačí si vzpomenout na slavná jména jako Adina Mandlová, Lída Baarová nebo Vlasta Burian...

Zdroj: Aleš Cibulka – Nataša Gollová: Život tropí hlouposti