Genius s tužkou v ruce

Walt Disney je genius: říká to o něm jednomyslně celý Hollywood. Nikde jsem neslyšel, že by se o tom pochybovalo. Jeho kreslené grotesky jsou známy po celém civilisovaném světě. Líbí se malému i velkému obecenstvu a všem třídám lidu. Se svým posledním celovečerním filmem „Sněhurka a sedm trpaslíků“ si získal větší obliby a slávy, než nejlepší hollywoodský herec.

Disney se však nehoní za slávou. Je ostýchavý, tichý, skromný a nerad mluví o sobě. Jeho způsob života se v posledních letech vůbec nezměnil, jak by se dalo očekávat. Je spíše kresličem, než šéfem velkého obchodního koncernu, a zajímá ho jen jeho práce.

Čistý zisk ze všech grotesek dává zpět do produkce a bere si jen svůj plat; je dosud nejpracovitějším mužem v ateliérech „Mickey Mouse Company“, společnosti myšáka Mickeyho.

Walt Disney je nyní velmi populární. Má zlatou medaili od Společnosti národů, jinou z benátského filmového festivalu, dostává každoročně vyznamenání od Akademie filmového umění, má čestné diplomy různých uměleckých akademií Francie, Argentiny a Kuby. Byl také vyznamenán ruským řádem. A Mickey Mouse najdete i v britské enycklopedii.

Přispěl k rozvoji barevných filmů. První barevná „Silly Symphony“ vyšla v roce 1932. První dvě, „Květiny a stromy“ a „Děti v lese“ se velmi líbily králi Jiřímu V. a královně Mary, kteří si je nechali předvést v Buckinghamském paláci.

V té době poznal Disney, že barevný film má velkou budoucnost, a zakrátko potom se také myšák Mickey „vybarvil“. Disney má velkou výhodu mezi hollywoodskými herci: Garbo může býti jenom Garbo a ničím jiným. Ale Disney je několik hvězd, shrnutých v jednu osobu.

Mimo Mickeye stvořil i jiné všeobecné oblíbence, jako kačera Donalda, psa Pluta, krávu Clarabellu, koně Horace, slůně Elmera a ovšem tři malá prasátka. A zákulisí všech těchto zvířátek je tak malebné, jako nejnapínavější hollywoodský film. Disney je ve svých třiceti letech ještě mladý muž. Jinak by nemohl stvořit tak svižné postavičky. Začal z mála, bez protekce a bez finančního základu.

NEPOCHOPENÝ DISNEY.

Walt Disney rád kreslil už jako dítě. Kreslení bylo ve škole jeho nejmilejším předmětem – a zvláště dobře kreslil zvířata. Kreslil také většinu obrázků pro školní časopis. Učil se také kreslit v umělecké akademii v Kansasu.

Když se v osmnácti letech v roce 1919 vrátil z války, přijal místo kresliče reklam. A zase se specializoval na kresbu zvířat. Dělal prospekty pro výživné krmivo pro domácí zvířata; kreslil krávy, slepice a ovce.

V té době v něm ještě nikdo neviděl genia. Za několik měsíců byl propuštěn a rozhodl se proto, že se postaví na vlastní nohy. Kreslil všechno, co se dalo, od ozdobných hlaviček na dopisy až po divadelní a revuální plakáty. Konečně kreslil inseráty pro noviny.

UHLOKRESBY.

Pak založil malou obchodní společnost, skládající se jen ze dvou členů: Disneye a jeho přítele, umělce Iwerkse. Vší Disneyovy nynější slávy je vinen malý inserát v místních novinách, že jakási společnost přijme kresliče zvířat. Ponechal svou práci kresliče reklam svému příteli Iwerksovi, ale později, když se mu vedlo lépe, přijal ho za společníka.

Večer po práci zkoušel Disney stále nové a nové nápady. Vypůjčil si kameru a nakreslil první kreslenou grotesku, kterou potom prodal majiteli místního biografu. Tenkrát ho napadlo, že by mohl kreslit pohádky o zvířatech pro film.

Později se k němu přidali tři zaměstnaní kresliči-umělci a společně nakreslili hodně grotesek. Na neštěstí však jejich výdaje přesahovaly příjmy a Disney byl brzy na mizině. Rozhodl se, že odjede do Hollywoodu. Aby si vydělal peníze na cestu a zaplatil doma všechny dluhy, s vypůjčeným aparátem fotografoval malé děti a snímky prodával jejich rodičům.

Přijel do Hollywoodu s dvěma dolary v kapse; nikdo ho nechtěl. Po celé tři měsíce chodil bez úspěchu od společnosti ke společnosti. Potom založil svou vlastní společnost. S úsporami svého bratra jako finančním základem a s přítelem Iwerksem jako spolupracovníkem.

Mickeyovými předchůdci byli děvčátko Alice a králík Oswald. Alice neměla úspěch, ale Oswald byl tak oblíben, že žil až do té doby, kdy se Disneyova společnost sloučila s jinou malou kresličskou společností. Potom viděl, že je třeba vymyslit si rychle nový charakter. Kreslil jedno zvířátko za druhým, až se konečně rozhodl, že jeho příští „dítě“ bude myška.

ZROZENÍ MYŠÁKA MICKEYE.

Tak se tedy narodil myšák Mickey. Disney chtěl malé a sympatické zvířátko. Přiznává se, že k jeho nejslavnější postavičce ho inspirovala malá myš, která ztrávila většinu svého času v Disneyově koši na papír u jeho psacího stolu. Byla to božská inspirace, která nám přinesla již tolik radosti a Disneyovi tolik slávy.

„My jsme ta zvířátka jen položili na papír, jen jsme je nakreslili – a ona sama ožila!“ Po Mickeyovi přišel na svět kačer Donald. Také on, jako jeho tvůrce, ze začátku neměl úspěch. Ve filmu „Malá moudrá slepice“ měl jen malou úložku. Byl líný a neposlechl, když mu slepice poručila, aby jí zasel obilí na pole. Ale ve filmu „The Orphans Benefit“ měl velký úspěch, když se v záplavě vajec, shnilých brambor a slupek od pomerančů na jevišti snažil recitovat báseň. Potom byl kačer Donald stejně oblíben jako Mickey.

Disney vypracoval své charaktery a teamy jeden po druhém. Některé dvojice jsou jen přechodné, jako slůně Elmer a tygřice Tilly, ale jiné jsou stálé, jako Mickey Mouse a Minnie Mouse.

LIDSKÉ POSTAVY.

Jsem přesvědčen, že Disney věří, že je postavičky jsou živé. Že prostě dělají to, co samy chtějí, a nedají si od nikoho poroučet. Obecenstvu se to také zdá. Kačer Donald i Mickey Mouse a všechny ostatní postavičky dostávají denně tucty dopisů a také dárků.

V kreslených „Silly Symphony“ Disney uskutečnil své dávné sny o barevných dětských filmových pohádkách. „Sněhurka a sedm trpaslíků“ je ztělesněním jeho nejkrásnějších a nejoblíbenějších snů. Ale tyto pohádky mají ještě jinou obchodní stránku. Mickey Mouse sám vynáší ročně sem milionů liber.

Disneyovy postavičky se objevují na všech hračkách, na lampách, nábytku do dětských pokojů – na všem. Jsou nakresleny na tapetách, vypracovány jako panenky, závěsky do auta, talismany pro štěstí, jako šperky, jako cukroví, na osuškách a dětských ručnících, na mléčných lahvích. A Sněhurčiny šaty jsou vděčnou inspirací pro šaty moderních žen.

TEXT: Lionel Clynton, přeložila Eva Šafránková

Zdroj: Kinorevue čís. 19. Roč. V.

Poznámka: Text je doslovným přepisem originálu s ponecháním původního jazyka a stylistiky.