Josef Alfred Holman - automobilový závodník i režisér
J. A. Holman (někdy také uváděný jako Jan Alfréd) se narodil se 17. dubna 1901 v Týnci nad Labem. Vystudoval České vysoké učení technické a po 1. světové válce pracoval nejprve v Německu. Ve dvacátých letech byl zaměstnán jako redaktor deníku Tribuna, který ho posílal na význačné události do zahraničí, odkud přivážel své první filmy. Zároveň byl spoluzakladatelem Radiojournalu, později Československého rozhlasu.
V roce 1927 natočil svůj první film, dokument z cesty československých novinářů po bojištích 1. světové války, nazvaný S československými novináři do Paříže (1927). Ve třicátých letech se stal motocyklovým a automobilovým závodníkem a po zániku Tribuny pracoval jako konzultant generálního ředitelství pro veřejné záležitosti automobilismu ve Škodových závodech. Byl také spoluvydavatelem humoristického časopisu Trn. Až do roku 1936 se nadále věnoval tvorbě reklamních a dokumentárních snímků.
V hraném filmu debutoval jako spoluautor námětu, scénáře a jako režisér (společně s Hugo Haasem) komedií Děvčata nedejte se! (1936). O dva roky později natočil společně s Jiřím Slavíčkem podle vlastního scénáře drama Zborov, které mělo připomenout jeden ze symbolů boje o národní svébytnost a státnost. Jeho natáčení a konečné zpracování se v souvislosti s politickým vývojem protáhlo a premiéra značně okleštěné verze se konala až v lednu 1939. Jako samostatný režisér a scenárista se J. A. Holman ve čtyřicátých letech prosadil pěticí komorních společenských dramat Minulost Jany Kosinové (1940); Modrý závoj (1941); Rukavička (1941); Velká přehrada (1942) a Bláhový sen (1943), kde nejvíce prokázal smysl pro filmové ztvárnění. Ještě za okupace také začal pro společnost National natáčet detektivku 13. revír podle románu Eduarda Fikera Zinková cesta s Lídou Baarovou. Jako člen odhalené ilegální protifašistické skupiny musel zanechat natáčení a film podle částečně přepracovaného scénáře a s novou hlavní představitelkou (Dana Medřická) potom v roce 1946 dokončil režisér Martin Frič. Před koncem války se J. A. Holmanovi podařilo dostat přes německo-sovětskou frontu do osvobozených Košic a v květnu už režíroval část střihového dokumentu Vlast vítá, kroniku cesty prezidenta Beneše z Košic do Prahy, kde autorem druhé části se stal Otakar Vávra. Jak uvádí filmový publicista Luboš Bartošek ve své knize Náš film – Kapitoly z dějin (1896-1945), svědectví o Holmanově ilegální činnosti a o jeho postavení v Košicích se značně různí. Podle Lubomíra Linharta sledoval především své vlastní ryze soukromé zájmy.
V letech 1945-48 působil J. A. Holman jako přednosta hospodářského odboru ministerstva zahraničí. Spolu s Milošem Havlem v roce 1952 emigroval do SRN, kde se stal režisérem a redaktorem rozhlasové stanice Svobodná Evropa. V exilu natočil několik filmů pro rakouskou a německou televizi. Od roku 1974 byl předsedou Čs. poradního sboru a mnoha dalších exilových organizací. Byl mu udělen čs. válečný kříž 1939 a pamětní odznak II. národního odboje. Po osmadvaceti letech v exilu zemřel 20. dubna 1980 v Mnichově.
http://youtu.be/hiYtJPhDz4E
Filmografie:
1927 ČESKOSLOVENSKÝMI NOVINÁŘI DO PAŘÍŽE
1928 OD A DO Z CESTA ČS. NOVINÁŘŮ DO KOLÍNA / V DESETI AUTOMOBILECH
1931 AVIA / PO STOPÁCH ŠKODY / SILNICE KONSTRUKTIVY
1932 RAJSKÁ NARKOSA
1934 SAFETY FIRST
1937 DĚVČATA NEDEJTE SE! / PRAVDA VÍTĚZÍ / PŘÍSAHA REPUBLICE
1938 ZBOROV
1940 MINULOST JANY KOSINOVÉ
1941 MODRÝ ZÁVOJ / RUKAVIČKA
1942 VELKÁ PŘEHRADA
1943 LÁSKA,VÁŠEŇ A ŽAL (Liebe, Leidenschaft und Leid) / BLÁHOVÝ SEN
1945 VLAST VÍTÁ
Tučně zvýrazněné filmy je možné zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.
Komentáře
dneska výhra dorazila,je super,moc děkujííí.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.