Za čtyři hodiny o věk starší

(Pohled do dílny filmového maskéra). Na jeviště divadla není neobvyklé, že mladý konservatorista hraje vousaté kmety a růžolící slečna zaskočí v úloze šedesátnice. Záleží jen na hereckých schopnostech, dovede-li přizpůsobit držení těla, pohyby a hlas úloze; a vzdálenost mezi hercem a divákem smyje nedostatky masky.

Jinak je tomu ve filmu, kde ostrému oku kamery nic neujde, kde objektiv odhalí stopy skutečného stáří a stejně prozradí mládí. Ale i když se podaří vytvořiti dobrou masku, je těžko ji dodržeti po celou dobu natáčení. I když má maskér k dispozici fotografie a přesné záznamy, nevyhne se odchylkám, které mohou působit rušivě. Proto se v takových případech užívá škrabošky, kterou se zakrývá celá hercova tvář. Na rozdíl od antické masky nebo škrabošky, jakou známe z maškarních zábav, je z podajného materiálu, aby nebránila pohybu svalů v tváři. Bývá z porézní pryže nebo jiné pórovité umělé hmoty.

Popisek: Maskér natírá oční víčka herečky zředěným roztokem přilnavé tekutiny, která se nechá zaschnout. * Ukázky techniky líčení z filmu The Lost Moment, kde Agnes Moorehead hraje 105 let starou Hulianu.

Při výrobě takové masky se nejprve sejme odlitek hercovy tváře, podobně jako se snímají posmrtné masky. Na positivním odlitku nanese sochař vrstvičku modelovací hmoty a vytvoří v ní všechny potřebné změny, jako vysedlé lícní kosti, vrásky, jizvy apod. Z této podoby se opět sejme sádrový odlitek. Tento odlitek s positivním odlitkem hercovy tváře tvoří kadlub, do kterého se nalije porézní hmota. Po rozebrání formy zbývá tenká maska, která přesně dolehne na hercovu tvář.

Popisek: Maskér přikládá na obličej herečky pryžovou masku. Krční část masky připevňuje za ušima. Spodní část masky je již položena na tvář. - Špička a kobylka nosu a plocha těsně nad obočím se natře roztokem mastixu, načež se přiloží zbytek masky.

Při líčení se maska připevní na tvář vhodným lepidlem a okraje masky se rozpustí, aby neznatelně přecházeli na vlastní pleť herce. Připevňování a úprava masky trvá asi čtyři hodiny, rovněž její nošení není nijak příjemné. Zato dojem skutečnosti je dokonalý. Přinášíme obrázky z postupu líčení Agnes Mooreheadové pro film Universalu Ztracený okamžik, kde tato mladá herečka hraje stoletou stařenu. K menším úpravám hercovy fyziognomie není ovšem třeba odlévati celou masku, nýbrž jen místa, která je třeba opraviti, jako lícní kosti, bradu, nos apod.

Popisek: Natírání masky základní barvou pro líčení. K přizpůsobení rukou k stařecké roli užívá se vaty a přilnavé tekutiny k vytvoření kotníků, kostí a hlubokých vrásek na rukou. První nános vaty se usuší teplým vzduchem. Speciální pryžový nátěr se nanese na ruce. Světla a tmavé stíny pomohou vytvořiti dojem stáří a vrásek.

Zdroj: Kino ročník III, číslo 22, vyšlo 28. května 1948, autor ger.

Poznámka: Text je doslovným přepisem originálního textu se zachováním původního jazyka a stylistiky.